Anotace: Sršeň mandarínská a její způsob útoku na včelí úl. Sofistikovaná obrana včely asijské. Porovnání s obrannými schopnostmi naší Včely medonosné.
Včelí úl z pohledu sršně
Jak se dívá sršeň na včelí úl? Vidí ho jako dobře střežený supermarket, po střechu naplněný vynikajícím zdrojem bílkovin a sacharidů. Na celém světě nacházíme 23 členů čeledi sršňovitých. Podívejme se na jednoho výrazného útočníka – Sršeň mandarínskou (Vespa mandarinia japonica) a ještě výraznějšího obránce Včelu asijskou (Apis cerana japonica) .
Útok na včelí úl začíná
Sršeň mandarínská dosahuje velikosti až 5,5 cm. Je to skutečný vojenský agresor, který se nezastaví ani před Sršní obecnou (Vespa crabro) a útočí se stejnou urputností na včelí úly, i na hnízda jiných sršní: pozorováním bylo zjištěno, že předsunutá výzvědná hlídka Sršně mandarínské zanechá chemické značky na česně úlu, následně povolá posily a pomocí zanechaných chemických naváděcích značek, koordinovaně útočí na vybraný úl.
Útok je skutečně dobře organizovaný, sršně systematicky usmrcují vylétající dělnice, dokud se jim nepodaří dostat do útrob úlu a zde k vysněné kořisti – larvám a kuklám, které transportují do svého hnízda.
Včela asijská a její obranný systém proti sršním
Včela asijská (Apis cerana japonica) si proti sršním zabijákům vytvořila zajímavý obranný systém. Důležité je včas zpozorovat předsunutou značkující hlídku sršní. V tom okamžiku vylétá stíhací jednotka včel obranářek v počtu cca 500 včel, vytvoří kolem sršní shluk a jen pomocí křídel vyhřejí vnitřní prostor chumáče na víc než 46 °C. To se jim podaří v časovém horizontu cca 4 minut. Včely totiž snášejí teplotu okolí v rozmezí 48-50 °C, kdežto sršně při těchto teplotách hynou následkem přehřátí. Vyzvědačky tedy hynou a poloha včelího úlu zůstává utajena.
Bezmocná Včela medonosná
Uměle rozšířená Včela medonosná (Apis mellifera) byla s těmito vetřelci konfrontována příliš náhle a je zřejmé, že je proti takovým způsobům útoku zcela bezmocná. Chybí vypracovaný způsob obrany a hlavně schopnost vyhřát shluk kolem vyzvědaček na tak vysokou teplotu, která by sršně usmrtila. V našich podmínkách se není třeba podobných ataků obávat. U nás se potkává Včela medonosná (Apis mellifera) s podstatně mírnější Sršní obecnou (Vespa crabro). Zde je na místě slabší včelstva nebo oddělky chránit klasickými způsoby, jaké používáme proti loupeži – tedy zúžením česna nebo umístněním oddělků do krytu vysokých rostlin.
Použité zdroje:
VON ORLOW, Dr. Melanie. David gegen Goliath. Imkerfreund/Biene. 2011, (10).
Foto: ALPERT, Gary. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vespa_mandarinia.jpg
