Vápenatění včelího plodu je dědičné

Sklon k vápenatění včelího plodu je silně dědičný. Dokázaly to pokusy v Německu.
Významné se v tomto směru ukázalo šlechtění včelstva na hygienické chování.

Co je zvápenatění včelího plodu?

Zvápenatění včelího plodu je onemocnění. Na svědomí ho mají plísně.
V tomto případě se jedná o plíseň Ascosphaera apis. Tato plíseň devastuje včelí plod, oslabuje včelstvo a výrazně tak snižuje produkci medu.

Včelařský časopis Dýmák na Slovensku

Jak se plíseň dostane na včelí plod?

Plíseň vytváří vláknité mycélium. Mycélium je tvořené dvěma typy vláken. Jakmile dojde ke spojení, začnou se tvořit samčí a samičí gametangia. Ta po kopulaci začne tvořit plodničky.
V plodničkách se nalézá velké množství výtrusů. Po prasknutí plodničky dojte k šíření množství výtrusů do včelstva a ty mohou infikovat včelí larvy.
Nejlépe se daří výtrusům v zadní části střeva larvy, kde je nejvíce kyslíku. Mycélium začne vyplňovat tělo larvy a nakonec proroste až na povrch.
U larvy dochází k mumifikaci v v podobě kousku vápna nebo zrnka loupané rýže. Houba vytváří dva typy plodnice lišící se velikostí. Malé plodnice zbarvují mumii larvy do šedozelena, velké plodnice barví šedočerně.

Nejvíce náchylné jsou larvy staré 3-6 dnů.
Co se týče trubčího plodu, tak ten je na nákazu náchylnější než plod dělničí.

Ascosphaera apis

Jaký je závěr pokusů ohledně dědičnosti náchylnosti včelstva na zvápenatění včelího plodu?

  • Jakmile dojde k výměně matky v postiženém včelstvu, dochází k ústupu vápenatění včelího plodu.
  • Na jednom stanovišti bylo pozorováno, že nejvíce jsou napadena sourozenecká včelstva.
  • Včelstva napadená vápenatěním, mají zřetelně menší hygienické chování.
  • Včelstva, která mají rozvinuté hygienické chování, rozpoznávají vápenatění už u infikovaných larev, které odstraní a tím nedochází k dalšímu šíření spor.

Další příčiny vápenatění včelího plodu, na které by si včelař měl dát pozor:

  • Nízké teploty v plodovém hnízdě
  • Chladné a vlhké stanoviště

Co s plásty s napadeným plodem:

Plásty není nutné pálit. Během zpracování vosku (při vyvařování ve vodě) dochází k zahřátí vosku na vysoké teploty, které spóry Ascosphaera apis spolehlivě deaktivují.

Odborná literatura popisuje i účinnost par kyseliny mravenčí proti sporám. Ošetření včelstva kyselinou mravenčí proti kleštíkovi, má tedy druhotný vliv i na prevenci vápenatění včelího plodu.

Zdroje:

BIENEFELD A SPOL., Prof. Dr. Kaspar. Je náchylnost k vápenatění včelího plodu dědičná?. Schweitzerische Bienen-Zeitung2010(9).
TITĚRA, Dalibor. Včely zdravé a nemocné. Praha: Brázda, 2017. ISBN 978-80-209-0420-1.
Foto: Jeff Pettis’s wikimedia.com
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 16 Průměrně: 4.6]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *