Zateplení úlu v zimě

Podívejme se na zateplení úlu z pohledu tlumení varroázy. Z tohoto hlediska je nízká teplota vyhovující. Potřebujeme totiž během roku omezit plodování, abychom omezili šíření roztoče varroa. 
Toho docílíme zejména na podzim a v zimě. Chlad způsobí omezení plodování matky. Uvádí se, že omezení plodování včelstva po dobu 3 týdnů, je nejúčinnějším biologickým způsobem tlumení varroázy.  Navíc v souvislém období chladu, kdy dojde k výraznému přerušení plodování, je nejvhodnější použít další prostředky právě k tlumení varroázy, jako je třeba pokap kyselinou šťavelovou. 

Na včelařských přednáškách je v současné době stále více propagováno zateplení až v časném jarním období, kdy včelstvo začíná intenzivně plodovat. Tedy od února do března. 
Od října do prosince je dobré ponechat strop úlu nezateplený  a to nejen z důvodu omezení plodování, ale i z důvodu prostupnosti par (plesnivění plástů). 

Přečtěte si:

Plodování včelstev podle kalendáře

Výška plástů a teplo v úlu

Prostudováním včelařských diskuzních fór a článků v odborných časopisech zjistíme, že stále více včelařů uvádí, že vysoký plást v plodišti má vliv nejen na lepší teplotní komfort přezimujícího  včelstva, ale zároveň na vysokém plástu matka lépe ploduje. Rovněž zásoby jsou pro včely dostupnější než na plodišti složeném z vícero nízkých rámků. Tady se budou určitě ozývat mnozí včelaři, že nepozorují žádný rozdíl mezi nízkým a vysokým rámkem. Pokud se ale dále doptáváme na podrobnosti, tak zjistíme, že včelaří např. na jihu republiky, v nižších nadmořských výškách, kde jsou teplotní a snůškové podmínky naprosto odlišné od výše položených lokalit. Zde skutečně nemusí být rozdíl tak markantní. 

Polštář na dně úlu

Zajímavou teorii podloženou praxí uvádí známý včelař Miroslav Sedláček, který na dno umisťuje nástavek plně vystrojený soušemi a až na něj vysoký nástavek plodiště.
Zdůvodňuje to tím, že nástavek souší působí tak, že včelky ve vysokém nástavku využijí vysoký plást až k jeho spodnímu okraji. Pokud je vysoký nástavek umístěný přímo na dně, tak ke spodnímu okraji zpravidla zaplodovaný nebývá. (Sedláček,2015) To je zapříčiněno prouděním studeného vzduchu ode dna. Navíc jak sám profesionální včelař uvádí, kde je plod, tam je teplo. Tedy čím kompaktnější plodové těleso bude, tím bude hospodaření s teplem efektivnější.

Teplota a včely

Uvnitř přezimujícího chomáče s matkou uprostřed se pohybuje teplota v rozmezí 20°C – 36°C. 
Na povrchu chomáče neklesá teplota pod 10°C i v případě, kdy v prázdném prostoru úlu poklesne teplota na bod mrazu. 
V knize Včelařův rok, je popisován pokus s vyzimováním včelstva v úlu sestaveném z drátěného pletiva. Zimní chomáč přežil zimu pod širým nebem a uchránil se před zánikem jen v obalu svých těl i matku.  Naproti tomu včela samotná upadá do stavu strnulosti a následně hyne už při teplotách kolem 6°C. A ideální zima pro přezimování včelstva? Nejméně příznivá zima pro včelstvo je ta mírná s kolísavými teplotami nad bodem mrazu a dlouhotrvající. Nejvhodnější je  zima stálá s tužšími mrazy, která ale netrvá dlouho. (Škrobal, 1964)

Zdroje: 
ŠKROBAL, Dimitrij. Včelařův rok. SZN, 1964.
Zateplení úlu není zateplení včelstva [online]. In: SEDLÁČEK, Miroslav. [cit. 2022-11-15]. Dostupné z: https://www.vcelarstvisedlacek.cz/filestorage/201502-zatepleni_vcelstev_neni_zatepleni_ulu.pdf

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 24 Průměrně: 4.4]

4 Komentářů

  1. Jan Šenkýř

    S tím ponecháním včelstva chvilku zimě to dává smysl. Někdo balí do peřin včely už v listopadu a nechá je tak až do jara. Díky za vysvětlení. Sedláček prodává takové zateplené rámky a ty přidávám na obě strany plodiště. Mám tenkostěnné úly. S vysokým plodištěm mám taky dobré zkušenosti. V SR je vidět na horách skutečně úly s vysokým plodištěm.

  2. hanka

    Já dávám od listopadu pod víko jen noviny na odvedení vlhkosti.
    V prosinci dám pokap KŠ.
    Na jaře jak matka začne plodovat, v druhé půlce února přidávám prázdný nástavek, který vyplním izolací až po okraj, staré deky polštáře, co dům dal. Vůbec neprohazuji nástavky, snažím se ať má matka klid na plodování. Ať je včelstvo v dostatečné síle na snůšku. Protože pro mě je nejvydatnější první snůška, první vytáčení.

  3. František Novotný - malovčelař

    Jojo, říká se že na jihu Moravy vytočíte med i když dáte včely do krabic od bot. 🙂
    Přesně, důležité je s jakým matrošem (včely) a na jakém místě včelaříte. Zbytek je jen lidová tvořivost a věčné téma do hádek na fejsbůku! Prostě včelařit by se mělo pro radost, a pokud je nějaký med mimo vlastní spotřebu, tak prodej ze dvora. Ne to hrotit kvůli zisku. Kdyby to bral každý jako koníček a ne jako přivýdělek, to by bylo fajn. Furt Někdo pláče nad cenou cukru, nad snížením dotací…copoak na pejska, kterému kupujete za tisíce granule dostáváte dotaci? Platí vám někdo za veterináře? Máte ho doma, protože ho máte rádi. Zkuste takto přistupovat i ke včelám

  4. Josef

    Váženy kde žijete, včelaři dělají záslužnou práci, bez včel to nejde, s prodělkem včelařte sám,asi nejste včelař jinak byste věděl co to obnáší, profesionálních včelařů není tolik aby to stačilo, jsou roky dobrý a špatný není to jen pro zisk je to koníček, ale se stálým prodělkem se to nedá dělat. Přirounat psa ke včelaření to je moc !!!!!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *