Fabrika na med

Lípa srdčitá a medný výnos

Lípa srdčitá (Tilia cordata MILL) patří mezi jednu z nejvýznamnějších nektarodárných rostlin.
Ne vždy se však dá právě u lípy, spolehnout na velké množství nektaru. Na nektarodárnost, u lípy má velký vliv počasí.
Lípě nejlépe vyhovuje takové to pravé letní dusno. Tedy vyšší teploty s dostatečnou vzdušnou vlhkostí.
Pokud včelařům léto přeje a na na přelomu měsíců června a července panují dusné teplé letní dny, máme o bohatý výnos lipového medu postaráno.
Medný potenciál při dosažení optimálních klimatických podmínek je až 1000 kg/ha.
A není to jen o nektaru!

Lípa a medovice

Je známo, že nejvíce producentů medovice se vyskytuje na smrku ( Piceaabies).
Méně se už hovoří o Zdobnatce lipové (Eucallipterus tiliae) z čeledi Callaphididae.
Zajímavé je, že tento producent medovice se nejvíce přemnožuje na lípách vysázených v městských parcích, zejména na různých křížencích lip.
Důvodem častého použití lip v městském prostředí je skutečnost, že lípa dobře odolává i znečištěnému ovzduší.
I když se prostředí, alespoň v některých městských aglomeracích podstatně zlepšilo, zvyk zahradních architektů začlenit lípu do městské výsadby naštěstí zůstal.
Největší množství medovice se vyprodukuje v době kvetení lip, tedy v červnu a červenci.

Zdobnatka lipová – Eucallipterus tiliae

Jaký je lipový med?

Díky částečnému obsahu medovice se někdy lipový med barví do tmavších odstínů.
Někdy může mít i ostřejší mentolovou chuť a silné lipové aroma. O lipovém medu je rovněž známo, že má vysokou enzymatickou aktivitu.
Ne náhodou se právě lipový med používá při léčbě angíny, rýmy, laryngitidy, bronchitidy a průduškového astmatu.
Léčebně také působí na hnisavé rány a popáleniny. Jeho předností jsou protizánětlivé a lehce projímavé účinky a podpora vykašlávání.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Svítkova metoda omezování populace roztoče varroa.

Zdroje:
GRUNA, Bronislav, Michal POČUCH, Antonín PŘIDAL a Jaroslav LSTIBŮREK. Včelařství. České Budějovice: PSNV, 2022. ISBN 978-80-907079-31
HARAGSIM, Oldřich, HARAGSIMOVÁ, Ludmila, ed. Včelařské dřeviny a byliny. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4647-0.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 10 Průměrně: 4.6]

2 Komentářů

  1. Břetislav Škola

    Je jen velká škoda, že mnoho lip bylo napadeno Jmelím, které v průběhu několika let svého hostitele komplexně zlikviduje. Likvidace probíhá postupným prorůstáním trsů Jmelí a odumíráním páteřních větví. Vysadil jsem 3 nové stromky. Bylo by žádoucí, aby strom který je symbolikou naší vlasti neskončil někde z arboretu. Každý včelař by měl vysadit alespoň jednu Lípu.

    1. Lenka Hradecká

      Zlatá slova pane Školo, zejména o té výsadbě. Všude se dočítáme o monokulturách o tom jak ubývá včelí pastvy a je málo podnětů, aby s tím někdo něco dělal. Děkuji za inspiraci, na jaře určitě nějaký ten stromek zasadím. 🙂 Lenka Hradecká

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *