Jsem včelař ze záliby. Nemám desítky úlů. Ke včelaření mě přivedl kamarád. Půjčil mi knihu od Yvese Gustina. Od té chvíle mě svět včel učaroval. Následovala odbornější literatura od pana Veselého – Včelařství. Pozorování přírody, kdy co a kde kvete a jaký na to má vliv počasí. Některým věcem jsem nerozuměl, tak jsem začal chodit mezi včelaře a ptát se. Začal jsem chápat a svět včel jsem si zamiloval ještě víc. Následovala první včelstva, první odchované matky a začínal jsem chápat stále víc…pak přišel návrh novely Plemenářského zákona a tady nerozumím ničemu. Hledán v knihách, odborných časopisech a jsem zmaten. O co jde?
Čemu nerozumím
Do změny zákona byla navrhnuta skupinou včelařů, kteří prý reprezentují odbornou veřejnost v dané problematice následující změna:
do § 20 odst. (4) za větu „K plemenitbě včel se používá přirozená plemenitba nebo inseminace včelích matek“ byla vložena věta
„K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské.“
Čemu rozumím
Ze školy si pamatuji přednášky o důležitosti rozmanitosti přírody. Napadá mě představa důsledku toho, když se jedno plemeno nebo odrůda plodiny, která je preferována v tak širokém měřítku stane náchylná na určitý tip viru, škůdce, parazita.
Čtu články o vysokých investicích dotovaných Evropskou unií na podporu biodiverzity.
Poslouchám záznam zajímavého rozhovoru na Českém rozhlasu s Lukášem Viktorou, který biodiverzitu přibližuje posluchačům slovy: je to přírodní rozmanitost, rozmanitost všech živých organismů. Rozmanitost, je to co určuje kvalitu přírody. Čím je rozmanitost větší, čím více druhů v rámci přírodních stanovišť, tím samozřejmě je ta příroda cennější.
Čtu o Úmluvě o biologické rozmanitosti (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 134/1999 Sb.),:
Čtu o vlastnostech Apis mellifera carnica, tedy včely kraňské v porovnání např. se včelou vlašskou Apis mellifera ligustica. Kraňka má šedostříbrnou barvu, mírnou povahu, ale sklony k rojení. U vlašky je barva žlutozlatá, klidné povahy a předností je dobré držení na plástu během prohlídky.
Čtu o tom, že v zemích jako je třeba Velká Británie, Německo, Polsko je povoleno běžně chovat vícero plemen včel a nezaznamenal jsem nikde žádné články o negativech tohoto stavu.
Pravda četl jsem jeden článek v časopisu Včelařství 3/2016. Kde jediné riziko chovu více plemen je nervozita a bodavost některých kříženců. A to je údajně hlavním důvodem výše uvedené změny v zákoně!
Na co se ptám
Kladu si otázku, zda k této nervozitě a bodavosti nepřispívají spíše včelaři nesprávnými chovatelskými postupy.
Těch otázek, začíná ale přibývat.
Proč návrh tak významné změny vedení ČSV nekonzultovalo s členskou základnou?
Není tato drobná změna v zákoně velkou přípravou na cestu ke značným dotačním zdrojům a chovatelským monopolům?
Je skutečně náhoda, že Medový večer, o kterém se píše v časopisu Včelařství 1/2017, předcházel schválení návrhu zákona poslaneckou sněmovnou?
Zdá se mi to nepochopitelné, zejména, že by ČSV, který prošel velkou očistou, jak sami jeho představitelé tvrdí, by po aférách VČELPO opět sklouzl k takovému lobbingu v celostátním měřítku.
Jak jsem ze začátku článku uvedl, jsem malovčelař ze záliby. Prosím tedy odbornou včelařskou veřejnost i prosté včelaře s většími zkušenostmi o názor k této problematice, zejména ke zmiňovanému zákonu, přidáním komentáře níže. Děkuji
Foto: Pixbay – https://pixabay.com/cs/%C5%A1kola-kniha-v%C4%9Bd%C4%9Bt-%C4%8Dten%C3%AD-1661730/
Tolik věcí je na projednání a uzákonění včetně rozšíření možnosti léčby Varroózy jako v Rakousku a ostatních zemích a oni zrovinka musí řešit kraňku, jako největší problém. Mě stačí když vidím, kdo stojí za ČSV i časopisem Včelařství, kde je samá schůze a plácání po ramenou s poslanci a pak vidím třeba PSNV, časopis Moderní včelař, pana doktora Klímu, ze kterých nejsou cítit peníze, ale skutečný vědecký zájem na rozdíl od první uvedené skupiny.
Pravda je, že kdyby se změna neřešila takto pokoutně, byl by větší prostor pro debatu. Domnívám se, že jsou i opačné názory oproti názorům odborníků ze svazu. 🙂
Co ta změna znamená pro mě? Mám 12 včelstev. Matky si odchovávám sám na základě kvality včelstva. PIN test apod. Ty pak dávám do oddělků.
Bude v souvislosti s tímto zákonem nějaké omezení toho co jsem uvedl? Děkuji
Navrhovaná změna plemenářského zákona je skutečně velmi problematická a já se budu snažit krátce poukázat na slabá místa zákona i toho, co se kolem něj děje.
1) Při tak závažném opatření neexistovala odborná včelařská diskuse, na základě které by byl přijat společný koncenzus včelařů , na straně jedné, tak i zástupců státu, na straně druhé. Jistě by mezi oponenty či konzultanty k tomuto zákonu neměly chybět i názory zástupců akademické obce, včelařů a včelařských praktiků, ostatních včelařských sdružení než jen ČSV z.s. Toto však zákonodárci zcela pominuli a spolehli se jen na názor jednoho včelařského subjektu, který návrh navíc předložil bez souhlasu členské základny i v rozporu se svými stanovami.
2)Navrhovaná změna jde navíc proti původnímu plemenu. Argumenty navrhovatelů, že křížením dochází nutně k zvýšené agresivitě včel dokazují jen absenci jejich odborných znalostí a především dovedností a jsou použita velmi účelově.
Spíš to připomíná přípravu na další zúžení množiny těch, kteří pobírají nebo budou pobírat dotace.
Lidé, kteří například pracovali v cizině i s vyhlášenými agresivními plemeny jako je Apis mellifera adansonii , A.m.sculleta i další, mohou potvrdit, že i v takových to plemenech se vyskytují kmeny velmi mírných včelstev.
Z obecného pohledu křížení plemen včely medonosné přináší zvýšený výkon, vitalitu, rozmnožovací pud a v některých případech i bodavost. Nelze to však zcela zevšeobecňovat. Jde tedy především o to, jak s určitým plemenným materiálem a jakými chovatelskými metodami pracuje včelař a jak je včelaření a chov matek organizován v té, které zemi.
To již chce odborné znalosti a dovednosti vyžaduje a tomu se zřejmě navrhovatelé úporně snaží vyhnout. Např. v Norsku je uzákoněno v jakých oblastech se chová včela A.m.carnica a v jakých A.m.mellifera. To, že se tzv. včela tmavá (A.m. mellifera) více hodí do vyšších oblastí např. na Šumavě či Krkonoších, je obecně známo, neboť v těchto oblastech (vyšší polohy) přezimuje nepoměrně lépe. Když už by tedy byla mezi včelaři i státem nalezena jistá shoda, mohlo se postupovat obdobným způsobem.
3)Překvapivé je i to, že tento návrh s takto absolutně jednostranným a ve své podstatě velmi povrchním pohledem přichází v době, kdy včela medonosná na celém světě vymírá a všichni vynakládají značné úsilí na to, aby se tento proces zastavil. Z obecného hlediska je známo, že včela medonosná přežívá miliony let především díky své variabilitě a přizpůsobivosti. Tu chce někdo nyní jen u nás omezit prakticky na nulu .
Navíc i v zemích, kde je A.m. carnica tzv. doma( např. Rakousku), takovýto zákonný zákaz chovu jiných plemen není a naopak je prosazována biodiverzita a soužití různých plemen.
4)Návrh prakticky, při jeho otrockém dodržování, vylučuje šlechtění na odolnější kmeny včely medonosné to všech plemen, tedy i A.m. carnica.
Pokud nějaká vlastnost v daném plemenu není, musí se tam dostat připářením a pak opět zpětným pářením zachovat původní, nyní obohacené, vlastnosti daného plemene, kmene, linie. To je základní chovatelské pravidlo.
Zdá se však, že záměr navrhovatelů je přesně opačný. Je třeba se ptát proč. Není to snad proto, že mezi navrhovateli jsou ti, kteří se dobře živí na výrobě a distribuce přípravku na tlumení včelích nemocí? Bohu žel tento přístup úhyny u nás nesnižuje, naopak a kolapsy včelstev celých oblastí se pro jistotu již ani nezjišťují, což kontrastuje s okolními státy, kde je trend přesně zcela odlišný, založený na odborně odložených důkazech a zkušenostech včelařů.
5) Tento návrh vůbec neřeší, co z něho vyplývá pro chovatele matek a běžné včelaře. Budou to nějaké sankce? Bude to omezení přístupu k dotacím? Nebo to bude dokonce trestný čin?
6) V neposlední řadě je toto opatření velmi nedemokratické, omezující svobodu člověka, je zaměřené proti jisté skupině lidí, kteří mají na včelaření jiný náhled než je ten mainstreamový. Zase jde o trend, který je v rozporu s tím , co je normální v civilizovaném světě, EU.
Domnívám se, že se zde stát navíc vystavuje nebezpečí, že v případě napadnutí zákona u mezinárodního soudu, utrpí mezinárodní ostudu.
Toto vše píši jako včelař, který chová A.m. carnica 53 let a který se poměrně intenzivně posledních 20 let zabývá šlechtěním na odolnost včel vůči nemocem a ošetřování včelstev bez chemie.
Nedělám si však žádné iluze. Ukazuje se, že totalitní mentalita se vrátila v té nejhrubší podobě.
Jsem přesvědčen, že nejen množí včelaři se zamyslí i nad tím, koho volili např. do parlamentu ČR a koho budou volit příště. Pohled na hlasování o tomto zákonu mnohé napovídá a já budu rozhodně ten, který se tím bude při volbě řídit.
Ing. Leoš Dvorský,
Učitel včelařství od r. 1977
Spoluzakladatel hnutí Šance pro včely
Předseda Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí z.s.
Z článku jsem vyrozuměl, že začínající včelař si něco přečetl, moc tomu neporozuměl a ptá se o co jde. A včelaři, včetně učitele včelařství mu v tom dělají svými komentáři zmatek. Tak milý Pavle Možíši, budeš včelařit dál bez omezení, pokud budeš dodržovat základní zootechnická opatření, abys neobtěžoval sousedy a nerozšiřoval nemoci. Tečka. A všechny tyto normy jsou pouze v zájmu včel. Existuje sice nařízení čím a jak máš léčit, ale pokud budeš léčit třeba organickými kyselinami nebo vůbec nebudeš léčit, nikdo ti hlavu neutrhne, pokud to nebudeš nikde inzerovat. Akorát když nebudeš léčit, bude to bezohledné k okolním včelařům a tvým včelám. To, že si včely poradí samy zatím nikdo neprokázal. Nikdy jsem neviděl, že by to někdo kontroloval. Někdy sousední včelaři kontrolují sousedního včelaře – bordeláře- a to ve vlastním zájmu.Pouze kdyby se prokázalo, že svým včelařením šíříš nemoci, pak bys měl problém, ale to by musel někdo prokázat. A to se prokazuje těžko. Takže když budeš poctivě přistupovat ke včelaření, ale proto snad včelaříš, nikdo tě nebude buzerovat.
Neporozumění bude spíše na Vaší straně pane Rudý. Nebyla řeč o zootechnice, ani šíření nemocí. Byla řeč o biodiverzitě, o podivném chování ČSV vůči základním organizacím, co se týče informovanosti vzhledem k připravované změně. Kupříkladu pan Ing. Dvorský to pochopil (komentář výše) a děkuji tímto za obsáhlý komentář. Pokud v bodech jeho komentář budete oponovat, velice rád si Vaše argumenty přečtu.
Oponovat nebudu, byly by to jen řeči a ty jsou dobré jen tak pro poslance v parlamentu. A na to jsem povznesen, a to proto, že chci včelařit a ne hledat problémy za každou cenu. A ani se nebudu snižovat ke kritice svazu. Protože z některých kritiků necítím snahu o zlepšení, ale zášť. O co jde. Cituji:
Poslanecká sněmovna právě pracuje na novele plemenářského zákona. Českých včelařů se bolestně dotýká pozměňovací návrh poslance ing. Pavla Čiháka (ANO). Podle něj by se v ČR nesmělo chovat jiné plemeno než takzvaná kraňka.
Tolik zpráva. A jak se mne tento návrh dotýká? Nijak bolestně. Budu dále včelařit podle svého jako dosud. Budu si nadále odchovávat svoje matky a také občas nějakou nakoupím a pokud s ní budu spokojen, dám jí šanci. Za dobu mého včelaření vzrostly výnosy dost podstatně díky genetice. To nemůže nikdo popřít. A přestože včelařím pro radost, matky které se neosvědčí šanci nemají. To je dobrý zákon. Ty řeči, že vykořisťujeme včely a ženeme se za medem jsou hloupost. Přece nikdo nebude chovat matky, které nebudou dobré a výkonné jen proto, že mu to přikazuje zákon. Proč lidé nechovají ve velkém čmeláky pro potěšení? Tak že tento zákon je dobrý aby ti co jsou neustále nespokojení mohli kritizovat. Neříkám že je dobrý nebo špatný. Jen to, že pro mne neznamená nic. A řeči kolem něho jsou jalové. A ty nechme poslancům. Stejně nic nevyřeší. Jenom řeči a řeči. Mně baví včelaření a ne kecy.
1)Cílem oponentury je odhalení nedostatků a subjektivního pohledu na věc samotného autora. Celkem se to používá při výzkumu a vědě vůbec:)
2)Jalová mi přijde spíše navrhovaná změna. Komentář pana Dvorského naopak naprosto reálný.
3)Když nechci nic řešit, tak ani nic nekomentuji, pokud tím nesleduji jiný cíl.
4)Ono už se párkrát stalo, jak víme z historie, že si lidé řekli, jen ať si tam nahoře něco pečou, nás se to stejně netýká a pak z toho byla pěkná polízanice…:)
5)Pokud kritika ČSV vyvolaná tímto tématem, zlepší komunikaci mezi vedením a základními organizacemi, bude to jen a jen dobře pro samotný ČSV i jeho členy.
Je to jak přes kopírák, jako tichá dohoda … Pan kolega Rudý použil klasickou a v současnosti velmi populární taktiku, jak jádro debaty odvést jinam, tedy od podstaty zákona, problematiky diversity a od metody, jakou to bylo podstrčeno. Autor článku i kolega Dvorský to shrnuli zcela přesně. Pane kolego, Vám to nevadí, ale určitě Vám co demokratovi vadí, že někdo jiný někomu jinému zakazuje dělat něco jinak. Navíc to, co je ve včelařsky vyspělých zemích běžné a odborně bez problémů obhajitelné.
(Nechci zabíhat do těch zdravotních vod, ale znám řadu případů, kdy t. zv. „na podnět zvenčí“ přišla kontrola a následovala pokuta za nedodržení MVO, která jsou závazná (to snad jako zodpovědný chovatel víte).
To, co jste napsal, je vlastně tichá past na naivky, kteří by Vám uvěřili. Vám tedy nevadí to, co jsme zažívali za komoušů, tedy že jsme žili v neustálem předstírání a ve lži? A mimochodem: kontrolovat chovatele – včelaře může jen zástupce státu, nikoli někdo z nějakého sdružení, které působí v oboru. Kdo rozhoduje, kdo je ten „bordelář“ a kdo ten pořádný?
Srdečně
J. Matl
Ještě ki tomu dodám: cílem celé té tajnosnubné akce není ani tak včela medonosná tmavá či Buckfastka, vlaška, Elgon etc., ale dotace, totiž zamezit vzniku jiného uznaného chovatelského sdružení než je sdružení kraňky při ČSV. Proto také poslanech Čihák (https://tema.novinky.cz/pavel-cihak- ),předkladatel návrhu)přiznal mně osobně i jiným v korespondenci po našich dotazech, že jej o to požádal „ČSV“ (kdo mluvil jménem ČSV a na základě jakého mandátu, je dodnes nejasné)
Jasné je ale že dotace může brát jenom uznané chovatelské sdružení. A jde tu o miliony …
J. Matl
Pánové Dvorský, Možíši a Mátle, nemohu si nevšimnout jak Vás pan Rudý stylizuje do role alternativních včelařů cituji: Ty řeči, že vykořisťujeme včely a ženeme se za medem jsou hloupost. Přitom jste tuto problematiku ani jednou nezmínili.
Na které straně ten kujón stojí a co sleduje je tedy jasné.
Nevím co je špatného zimovat včely na medu a spotřebiteli dodávat kvalitní med a ne ten moribundus ze Včelpa.
Vám pánové patří dík, že jste rozvířili kalné vody.
Pane Dvorský, mohu říct, že s vámi souhlasím. Ale kdyby jste mi to ještě víc osvětlil. Píšete něco o biodiverzitě plemen na území Rakouska. A když se podíváte na původní předpokládané rozšíření plemen a vidíte jak velké plochy území připadly jednomu plemenu, jakémukoliv, tak myslíte si Vy jakožto přírodní včelař, že při tomto způsobu co příroda zařídila, dávno před tím než přišel včelař a začal dávat na jedno území plemena, která by se přirozeně nikdy nepotkala, že někde uprostřed území jednoho plemene docházelo ke snížení biodiverzity? A ještě jednu otázku bych měl s dovolením. Píšete o přikřížení vlastností, když nejsou, a o dalším postupu zpětného křížení atd. A mě by zajímalo, kdo si myslíte, že je toho schopen? Řadový včelaři? Protože pokud jde o výzkum, tak pro něj tento zákon neplatí. Děkuji předem pokud mi odpovíte.
Kde je prosím napsáno že pro výzkum to neplatí? A kde je definice co je to v ČR včelařský výzkum? Slovo výzkumný v názvu sročka? Mohu si to svoje taky přejmenovat?
Takže můžeme mít nakonec Výzkumné ústavy včely tmavé, Buckfast atd?
Myslel jsem, že právě aplikovaný výzkum se věnuje plemenitbě a šlechtění.
Ještě jednou tedy prosím o uvedení zdroje odkud máte info co zde tvrdíte, že zákon pro někoho neplatí, děkuji. To by bylo skvělé, to by tedy platil jen pro obyčejné včelaře.
Přímo v tom zákoně hned v úvodu je napsáno pro koho ten zákon neplatí.
Tak pro výzkum tento zákon neplatí?. Chtěl jste asi říci pro Výzkumný včelařský ústav s.r.o., že? to nebude platit. Co potom, až zjistí, že jistí kříženci jsou pro chov výhodní? změní kvůli tomu zákon? už to nebude včela kraňská? ale dolská?
Ten zákon zcela zametl s aktivitami ke hledání zdravé a odolné včely. Včely pro včelaře bez ohledu na rasu.
naprostý souhlas s p. Dvorským – pohled na věc z různých úhlů a hřebíček trefený na hlavičku…
Vážený pane Holý. Plemena včely medonosné se vytvářela zřejmě tisíciletí a většinou tak, že vznikala pravděpodobně tak, že se včelstva přizpůsobovala jednotlivým podmínkám. Někde měly včely jako obydlí k dispozici dutinu stromu, někdo skalní štěrbiny a pod. K tomu je třeba ještě připočíst klimatické podmínky. V závislosti na to se také vyvíjely jednotlivé strategie přežití. Např. někde bylo pro včelstvo výhodné vyslat do prostoru třeba 6+10 rojů ročně. Rojení je vždy jisté riziko. Některé našly obydlí, matičky se oplodnily, včelstvo si naneslo zásoby a uhájilo si obydlí. Jiným se to nepovedlo. Jinde, jako třeba u nás, se původní včela rojila velice málo v jen téměř ideálních podmíkách. Proto se sem začalo dovážet nepůvodní plemeno A. m. carnica,na které dnes chovatelé pobírají dotace. Kraňka se rojila nepoměrně více. Dokonce je známo, že druh Apis cerana a Apis mellifera se ještě do doby tak před 8-10 tis. lety vyvíjel společně jako jeden druh a pak se začaly vyvíjet samostatně po výrazné geografické a klimatické změně. Prokázal to prof. Sakagami z Japonska na základě tzv. faktorové analýzy. Dnes je to potvrzeno analýzami DNA. Proto také je veliká a reálná naděje, že i naše včela medonosná se s kleštíkem dokáže vypořádat stejně tak, jako druh včely Apis cerana, resp. Včela východní, východní. Praxe to potvrzuje, při vhodné zootechnice je to skutečnost. Jinak velice zajímavé informace naleznete v pracech Br. Adama (civilní jméno Kehrle) nebo prof. F. Ruttnera, kteří se touto problematikou zabývali(jednotlivými plemeny). Např. Br. Adam již tehdy velice těžko hledal jednotlivá plemena v téměř absolutně „čisté“ podobě. Mezi jednotlivými existovala tzv. nárazníková pásma s kříženci. U nás to byla a jistě i je Šumava, která oddělovala plemena A.m.carnica od A. m. mellifera. Byly tam ustálené varianty kříženců a jsou tam dodnes. Jinak v Rakousku působí včelaři včelařící s kraňkou, včelou buckfastskou (mají v Rakousku svůj svaz) a včelou tmavou (známá je např. tzv. Braunela). Rakousko je poovažováno za baštu kraňky a přitom tam včelaří společně včelaři se třemi plemeny a nevadí jim to. U nás v MB jsme měli zkušenosti s různými plemeny asi od nepaměti, viz náš bulletin k 100. výročí spolku. Včelaři se ale dokázali dohodnout, využívali oplozovacích stanic a také večerního páření, které jsem se naučil v 11 ti létech. Dnes k tomu může přibýt i inseminace, páření v okrsku, který několik let udržujeme. Nebudu to rozepisovat, ale ta spolupráce byla úžasná a my se nyní snažíme navázat. Nemáme zde ostrá včelstva. To jste nakonec mohl vidět i na tom šotu ČT2 ze začátku října. Myslím si, že to je právě práce pro skutečně spolkovou, nikoliv jen proklamovanou, činnost. Totéž se týká zdravotního stavu. Ten paušální přístup je z gruntu špatný a reaguje na něco, co je vlastně zvládnuté (kleštík) a pomíjí třeba Nosemu ceranae, na kterou žádný „lék“ není a i poroto hynou plošně včelstva. Jen toho někdo zneužívá a svádí to na kleštíka. Navíc je zde i chemii. Celý svět se tím zabývá, jen my vidíme problém jen v kleštíkovi. To je moje zkušenost a výsledky mých pokusů, protože v rámci živnosti na výkumnou činnost i toto ověřuji. Např. jsem si ověřoval účinnost glyfosátů a výsledek byl stejný s těmi, o kterých říkáme, že je to výsledek působení kleštíka. To jen ale na okraj. Víte já si myslím, že kontrolu páření může zajistit každá organizace, pokud to skutečně bude chtít dělat poctivě.Stejně tak nikomu nikdo nebrání, aby měl ve svém spolku, ZO 25 monitorovacích stanovˇšť jako to máme my v MB. Ano je to i starost, ale díky tomu jsme třeba předloni měli ztráty jen 8,5% ačkoliv v Ř to bylo cca 40 % a někde i 80% (třeba okres Sušice). V r. 2007 to bylo 14% a v ČR přes 30%. To je rozdíl, tak „NEZODPOVÉDNÍ“ jsme. Ať to dokáží a zorganizují druzí. Záleží na lidech. Dnes jsem se dozvěděl od jednoho „spolupachatele“ té změny zákona, že měli obavy, aby se nedováželo ledascos nekontrolovatelně. Dokonce říkal, že zastavili žádost o dovoz z USA. Víte já nejsem vůbec proti kraňce, nemám s ní problém, naopak. Ale při troše zodpovědnosti ani proti ostatním plemenům. Nejvíce mi vadí ta nedemokratičnost a neprojednání mezi včelaři. To je jak vystřižené z totalitního scénáře. A to mi vadí. Vadí mi, že poslance a senátoři se opírají jen o jeden názor. Od nich bych očekával moudrost a ne střelbu od boku. Tohle nemá v demokratických státech obdobu a z toho jsem smutný, byť mne to u nás nepřekvapuje. Všichni bojujeme se všemi a nesnažíme se o hledání styčných bodů spolupráce. Těch je mezi včelaři hodně, jde o to jen začít. Kdo jiný by měl jít příkladem než ten největší spolek, který by měl nést největší zodpovědnost ??? Ale nechci nikoho kritizovat. Vyjádřil jsem svůj názor na dotaz. Neměl jsem v úmyslu nijak diskutovat. Pokud vy nebo někdo jiný měl potřebu se mnou diskutovat věcně bez animozit, znáte můj email, zde na to není moc místa. Jinak děkuji za názor i těm, kteří se mnou nesouhlasí. Vše dobré vám i ostatním přeje LD.
vážení já si myslím že hodně včelaru chová včely jako králíky a je jim jedno co mají za včelu hlavně že mají med a nerojí se kranka je silně rojivá nesnesesilné včely má hodně trubcu a hned skončí na stromě kranka 500 trubcu což píše ing čermák spotrebojí až 8 kg medu buckfast 50 trubcu a nerojí se a můžou být silně v ule přeplněný rojivost kranky popsal přítel topinka a prohlásil že kranka je nečistá včela a špatně uklízí a jestli jste si všimlinaqše aCHTONOMNÍ VČELA NOSILA pil na přední ramky kranka to prská všady de plástu
tak mám i F2 NA ZKOUŠKU a stále mírné myslím backfast ale už rtam není podíl krve 50 na 50 ale už jenom 25 procent a jsou to úžasné včely stále mírné a mít kranku f2 tak už by mně sežrali a jak píšío linie singer jenom zneužívají jméno na obchodování s matkama když to jsou inseminovaný matky všechny křížencí neuměji si udržet linii což u králíku kdo má chov nemůže křížit třeba vídenskyho se stakáčem tak je to jako vesnický chov nebo domácí prase s divokým a u králíku musí vést matriku pět generací zpátky a u včel nedávají ani rodokmenové karty tak mají zpackaný chovy
vážený v plemenářskym zákoně je napsano že k plemenitbě včel a včelích matek můžou byt použita plemenná včel kranky a ne že musí být použita jen kranská včela to je jako by chtěly prosadit psa jezevčíka nad ostatními plemeny at si dají mokrej kapesník na čelo
VÁŽENÝ když se řekne kranka je to stejný když řeknu skot tak je to všechno co se pohybuje okolo kravského plemena světla černa červená stračena tak jste se nechali léta oblbnout krankou
Mam vcelu tmavou z jedineho duvodu choval jsem kranku a pred 4 lety po zime z 18 vcelstev zbyly dvě a obe stejne uhynuly.Zvolal jsem do Dolu objednal oddelky za dva mesice prisel dopis , že se omlouvají , ale diky velkym ztratám nic nepošlou sami musi doplnit napred sve uhyny.A proc včely uhynuly,protože do nich ladujeme chemii podle csv na jaře nater plodu,v lete kyselina mravencí na podzim fumigace 2x 3x a po te jeste aerosol.Netvrdim ze vcela tmava je spasa,ale kranka je z preslechtena a v prirode vam jeji roj bez cloveka neprezije.Osobne si myslim ,že jedinou spravnou cestou je nelecit a nechat selekci na matce prirode.Takhle akorat umele udrzujeme neco co stejne padne.Podivejte jak vcela afrikanizovaná valcuje puvodní populace.A kdo je vinen zase ti pani inženýři a profesoři hrajici si na bohy až včely nebudou,tak si teprve uvedomime jak jsme si nevažili vyřazujeme,selektujeme zmražujeme plod ,vyřezáváme,grilujeme v termosolarech.Prezily tu miliony let bez nasich zasahu a tam by jsme to meli navratit.