Buckfast: kontroverze a zkušenosti z chovu

Na internetových fórech a sociálních sítích se v poslední době opět intenzivně diskutuje o buckfastské včele a jejím chovu.
Ačkoli teoreticky nabízí některé výhody, praktické zkušenosti ukazují řadu problémů.
Na našem území se dlouhodobě preferuje včela kraňská, což není náhodné a vychází z letitých zkušeností a obecných předpokladů.

Původ včely Buckfast

Jedná se o uměle vytvořené plemeno, které vzniklo šlechtitelskou prací bratra Adama ( původním jménem Karl Kehrle) během 20. století.
Někdy je tato linie označována jako syntetická. Bratr Adam Buckfastku křížil téměř 50 let.
Jako základ využil křížence anglické tmavé včely a vlašské včely ze severní Itálie. Následně přidal včelu anatolskou z Turecka a tmavou včelu z Francie, později pak přikřížil saharské a horské plemeno z Afriky.
Od roku 1970 v práci bratra Adama pokračovalo a zdokonalovalo ji několik chovatelů včel, především v západní a severní Evropě a také v severní Americe.

včela Buckfast – foto: Andon Gospov

Kde včelařil bratr Adam

Bratr Adam včelařil v Buckfastském opatství v jihozápadní Anglii, které je nejteplejší oblastí Velké Británie díky vlivu Golfského proudu, což zde zajišťuje mírné zimy.
Nedaleký záliv Torbay, známý jako anglická riviéra, je lemován promenádami a palmami. Samotné opatství Buckfast se nachází v nadmořské výšce 50 metrů.
Bratr Adam zde vybudoval oplozovací stanici v Dartmooru, umístěnou v údolí ve výšce 350 metrů nad mořem.
Okolní vyšší hřebeny pomáhaly částečně izolovat vliv trubců z jiných včelstev. Pro své šlechtitelské práce používal pouze volné páření. (Cimala,2021)

Navzdory tomu, že včela Buckfast byla vyšlechtěna v oblasti, která rozhodně neodpovídá našim klimatickým podmínkám (průměrné maximální teploty v Buckfastském opatství dosahují v prosinci 12,3 °C,
v lednu 11,5 °C a v únoru 11,7 °C) našla si Buckfastka náruživé zastánce.

Pozitivní zkušenosti včelaře se včelami Buckfast

Buckfastka však snese mnohem stísněnější prostor a nemá takovou potřebu se rojit. Potvrzuji zkušenosti včelaře ze Šumavy, že v chladnějším počasí a v pozdním létě buckfastka předčí kraňku v letové aktivitě.
V porovnání s kraňkou má včelstvo na konci léta více létavek a využije lépe pozdní snůšku.
Což je dáno především tím, že u buckfastek není po slunovratu tak patrný pokles plodování a matka naplno ploduje až do září, takže se výrazně prodlouží včelařská sezona.
Je třeba tomu přizpůsobit systém vedení včelstva a dát si pozor na minimum ponechaných zásob.
Navíc včely pěkně staví v srpnu i v září. Dají se dělat krásné červencové oddělky, které dojdou lehce do potřebné síly pro zdárné přezimování. (Andrzej Bielesz 2018, vcelarstvibielesz.cz)

Včelařství Bielesz hospodaří v Beskydech v nadm. výšce 450 až 600 m.n.m. převážně na klasické míře 39/24, ale i na  Langstroth 2/3 a 1/1. Většinou nezateplené, tenkostěnné úly.

Na co si dát u včely Buckfast pozor

Známé včelařství Lysoň na svých stránkách upozorňuje na drobná negativa spočívající ve větší náchylnosti Buckfastek ke slídění a zalétávání:

Drobnou nevýhodou, či spíše specifikací, je potřeba velkých prostor, ze kterých by mohly sbírat pyl, aby jejich plodování mohlo být opravdu efektivní.
Jistým neduhem je jejich slídivost a zvědavost, která často vede i k loupežení.
A také vzhledem k jejich oblibě v zalétávání se doporučuje volné rozestavení úlů spíše, než včelíny. Zdroj:  (lyson.cz Jaké plemeno si vybrat),

Plemena včel a zákon

Podle zákona 154 o plemenitbě a šlechtění se v České republice mohou k plemenitbě včel využívat pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské.
Legálně neuznaná plemena včel můžou včelaři chovat jen pro svou potřebu a nesmí je uvádět do oběhu k plemenitbě.

Varování Ing. Cimaly

Negativní postoj k zavádění chovu Buckfastky má Ing Cimala:

Bohužel žijeme v době, kdy se nerespektování zákonů bere jako móda a způsob revolty proti systému. Mnozí včelaři toužící po „adrenalinu“ a vyniknutí svého antisystémového postoje dovážejí potají ze zahraničí nejrůznější plemenný materiál.
Většinou časem udělají zkušenost s nepřizpůsobivostí dovezeného plemeniva a o materiál přijdou přirozenou cestou.
Ale do té doby trubci těchto včelstev rozesejí své geny do okolí, čímž kazí jedinečnost kraňské populace v ČR.
Je to ohromná škoda a platí zde stará pravda, že národ, který nezná svou historii, si musí historii prožít znovu, aby se poučil. A o včelařském národu to platí beze zbytku také. (Včelařství, Ing Cimala,2021)

Jak je vidět, jistá kontroverze ohledně chovu včely Buckfast mezi včelaři panuje. Je tedy potřeba zcela jistě zvážit, než se rozhodneme experimentovat. Další otázkou zůstává, jaký vliv bude mít další nekontrolované  křížení Buckfastky s dosud u nás převládající Kraňkou.

Srovnání linie Sklenar a Singer

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 23 Průměrně: 3.3]

3 Komentářů

  1. Petr Macek Oldrichovice

    U sousedů, myslím že v Rakousku na to doplatili. Myslím nekontrolovany dovoz plemenneho materialu! Ted se snazi to vratit zoet. I negativni priklad je oriklad, ale je treba se podle toho chovat!

    1. Ladislav

      Doplatili ako?

  2. Kuzma

    Jsem za tyto články rád, šíří osvětu o jednotlivých plemenech. Většina včelařů o nich nemají ani páru. Jen je škoda, že se pisatel nerozepsal o Buckfast plemenu více. Jarní rozvoj má Kreaňka výrazně lepší, pokud nemáte optimalizované plodiště, tam se rozdíly stítrají. Je pravdou že Buckfaska má výrazně větší plodnost a stavbu nového díla, Staví velice dobře. Právě pro tyto dvě vlastnosti ji chovají včelaři, kteří prodávají ve velkém oddělky. Bohužel ji i tím šíří. Vytvářejí na tom vyšší zisk. Když se u Kraňky opozdíte s tvorbou oddělků, máte problém. U Buckfastky uděláte další 3. Ale co je zásadní, Buckfastka není úsporná, je vhodná do podmínek s vytrvalou snůškou, má velmi velkou spotřebu zásob na vytváření velkého plodového hnízda a na udržení početného včelstva. To musí udržovat i ve snůškových mezerách a jak psal pisatel v podletí. Člověk pořád musí hlídat zásoby a včys vytáčet med. Jinak jej rychle uzbývá. Tam, kde jsou v roce 2 snůšky, tam Buckfastka proti Kraňce neuspěje. Buckfast včela není vhodná do oblastí se slabou pylovou snůškou. Má obrovskou spotřebu pylu. Dalším záporem je množení VD, kdy delší plodové období napomáhá i jeho šíření. U mě Kraňka přestává plodovat v srpnu. V září už má zbytky plodu a v říjnu jsou téměř bez plodu. Tak se dá léčit bez problému v říjnu a listopadu. Jsou roky, kdy i Kraňky plodují do listopadu. Ale není to standardem, jsou to výjimečně teplé měsíce konce roku. Potom i Kraňka udržuje plodování v malých plochách.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *