Paul Jungels: Včelař, který učí včely bojovat s varroa

Článek se zabývá průkopnickou prací lucemburského včelaře Paula Jungelsa v oblasti genetického šlechtění včel odolných vůči roztoči Varroa destructor a jeho výjimečnými výsledky, kdy z celkových 230 včelstev vyžadovalo chemické ošetření pouze 29 úlů (12,6 %), zatímco zbývajících 201 úlů (87,4 %) si dokázalo s varroa poradit vlastními silami bez lidského zásahu.

Kdo je Paul Jungels a co vymyslel?

Paul Jungels je včelař z Lucemburska, který se rozhodl, že bude bojovat s varroa jinak než chemií. Místo toho, aby své včely stále ošetřoval, začal je „učit“, aby se s roztoči uměly vypořádat samy. Výsledky jeho práce jsou ohromující: z jeho 230 včelstev jich muselo být ošetřeno pouze 29, zatímco zbývajících 201 úlů mělo tak málo roztočů, že nepotřebovalo žádné ošetření! (NATUREBEES, 2022)

Jak říká sám Jungels: „Jde o to vychovat včely, které jsou resistentní vůči varroa. Doufám, že za pár let budeme mít včelstva, které budou 100% resistentní vůči varroa!“ (THE CRE, 2024)

Co je to VSH – tajná zbraň proti varroa?

VSH je zkratka pro „Varroa Sensitive Hygiene“, což můžeme volně přeložit jako „hygiena citlivá na varroa“. Jde o úžasnou schopnost některých včel rozpoznat, ve kterých buňkách s larvami se ukrývají roztoči varroa, a tyto „napadené“ buňky otevřít a vyčistit.

Funguje to podobně jako když máte v domě požární alarm – včely s VSH vlastnostmi mají jakoby „varroa alarm“, který jim říká: „Pozor, tady se něco děje!“ Když takové včely najdou buňku s larvou napadenou roztoči, nemilosrdně ji otevřou, larvu vyhodí ven a buňku vyčistí. Tím pádem se roztoč nemůže rozmnožit a celá kolonie zůstává zdravá.

Hygienické chování – úklid jako záchrana života

Včely jsou přirozeně velmi čistotné. Normální hygienické chování zahrnuje odstraňování mrtvých nebo nemocných larev z plodu – včely prostě „uklidí“ vše, co by mohlo ohrožovat zdraví celé kolonie. VSH je vlastně speciální formou tohoto přirozeného úklidového chování, která je zaměřena konkrétně na roztoče varroa.

Tato schopnost byla původně objevena a vyvinuta výzkumníky z amerického ministerstva zemědělství (USDA), kteří našli včelstva, ve kterých se populace roztočů rozrůstala neobvykle pomalu. Zjistilo se, že za tím stojí právě tato geneticky podmíněná vlastnost (USDA ARS, 2024).

Jak Paul Jungels „vychovává“ resistentní včely?

Šlechtění resistentních včel není jednoduché jako pěstování rajčat. Jungels musí postupovat velmi systematicky a trpělivě. Celý proces funguje následovně:

Výběr nejlepších včelstev: Jungels pozoruje svá včelstva a vybírá ta, která si s varroa nejlépe poradí bez ošetření. Z těchto „bojovnic“ pak odebírá matky a trubce pro další šlechtění.

Kontrolované páření: V Lucembursku provozuje speciální pářící stanici Fingig, která se nachází asi 3 km od městečka Sélange. Zde umožňuje královnám páření pouze s vybranými trubci, kteří také pochází z resistentních linií (ARISTA BEE RESEARCH, 2024).

Testování potomstva: Nová včelstva se pak testují – pokud si dokážou poradit s varroa bez pomoci člověka, geny pro rezistenci se předávají dál.

Problém křížení

Zde přichází komplikace, která trápí všechny šlechtitele resistentních včel. Představte si situaci: máte krásnou resistentní královnu, ale ta se spáruje s trubci z okolních, neresistentních včelstev. Co se stane?

Hybridní potomstvo: Vzniknou včely, které mají jen „poloviční“ odolnost. Geny pro rezistenci jsou totiž často recesivní, což znamená, že se projeví až tehdy, když je má včela od obou rodičů – od matky i od otce.

Ztráta účinnosti: Takové hybridní včely sice mají stále lepší odolnost než úplně neresistentní, ale není už tak vysoká jako u čistokrevných resistentních linií (BEE HEALTH EXTENSION, 2024). Je to podobné, jako když míchate čistou bílou barvu s černou – výsledek bude šedý, ne bílý.

Řešení problému: Proto Jungels a další šlechtitelé používají izolované pářící stanice nebo umělé oplodnění, aby zajistili, že se jejich resistentní královny spářily pouze s resistentními trubci.

Proč je tato práce tak důležitá?

Chemické ošetřování včelstev má několik nevýhod: je drahé, časově náročné, a roztoči postupně získávají odolnost vůči chemikáliím. Navíc chemické látky mohou zůstávat v medu a včelím vosku. Genetická rezistence nabízí elegantnější řešení – včely si umí pomoci samy, bez zásahu člověka.

Jak upozorňují vědci, roztoč varroa destructor zůstává jednou z hlavních příčin úhynu včelstev v mnoha zemích světa, což představuje vážnou hrozbu nejen pro včelařství, ale i pro celé agroekosystémy, které jsou závislé na opylování včelami (COULON et al., 2010).

Budoucnost včelařství bez chemie

Práce Paula Jungelsa a podobných šlechtitelů po celém světě ukazuje cestu k budoucnosti, kde včely nebudou potřebovat pravidelné chemické ošetření. Je to běh na dlouhou trať – vytvoření stabilních resistentních linií trvá mnoho let. Ale výsledky jsou slibné.

Moderní výzkum se zaměřuje na identifikaci a zlepšení přirozených obranných mechanismů včel, které již existují v různých regionech světa (SPIVAK et al., 2010). Cílem je poskytnout včelařům genetický materiál, který bude odolný vůči varroa, ale zároveň zachová všechny ostatní užitečné vlastnosti včel – jako je produkce medu a schopnost opylovat rostliny.

Včely a udržitelný boj s varroa

Paul Jungels dokázal něco pozoruhodného – naučil včely chránit se před jedním z jejich nejhorších nepřátel. Jeho úspěch s 201 neošetřenými úly z celkových 230 je důkazem, že genetické šlechtění může být účinnou a udržitelnou cestou vpřed.

Tato práce vyžaduje trpělivost, systematičnost a hluboké porozumění včelí biologii. Ale výsledek stojí za to – včely, které nepotřebují chemickou pomoc člověka a přesto dokážou čelit varroa. To je budoucnost včelařství, kterou Paul Jungels a další podobní průkopníci vytváří už dnes.

Zdroje

ARISTA BEE RESEARCH, 2024. Arista Bee Research. Dostupné online: https://aristabeeresearch.org/

BEE HEALTH EXTENSION, 2024. Varroa Sensitive Hygiene and Mite Reproduction. Dostupné online: https://bee-health.extension.org/

COULON, Matthieu a kol., 2020. Pokroky a perspektivy ve výběru odolnostních vlastností proti parazitickému roztoči Varroa destructor u včel medonosných. Genetics Selection Evolution, roč. 52, č. 1.

NATUREBEES, 2022. Cesta vpřed. Příspěvek z 16. února 2022. Dostupné online: https://naturebees.wordpress.com/

SPIVAK, Marla a kol., 2010. Šlechtění pro odolnost vůči Varroa destructor v Severní Americe. Apidologie, roč. 41, č. 3, s. 409-424.

THE CRE, 2024. Varroa: konečně projekt pro boj proti nepříteli číslo jedna včel. Dostupné online: https://www.thecre.com/

USDA ARS, 2024. Popis Varroa Sensitive Hygiene (VSH). Americké ministerstvo zemědělství. Dostupné online: https://www.ars.usda.gov/