Geneticky upravená bakterie Snodgrassella alvi proti Varroáze

Vědci geneticky upravili bakterii Snodgrassella alvi

Tato bakterie se přirozeně vyskytuje v trávící soustavě včely.
Určitě jste již slyšeli o mikrobiomu, který i u lidí podstatně ovlivňuje např. imunitu.
Pak vězte, že právě bakterie Snodgrassella alvi je základním komponentem včelího mikrobiomu.
Specifikum této bakterie je, že se nešíří na jiný hmyz, než na včelu medonosnou.

Proč vědci bakterii Snodgrassella alvi geneticky modifikovali?

Jen pro připomenutí. Roztoč Varroa destructor se živí tukovými tělesy larev a dospělých včel.
Přenáší choroboplodné zárodky, zejména viry.
Nejznámější je virus deformovaných křídel.
Cíl pro vědkyni Nancy Moranovou z USA byl dvojí. Zasáhnout jak roztoče Varroa destructor, tak virus deformovaných křídel.
K tomuto byla využita právě bakterie Snodgrassella alvi.
Vědci do genetické informace této bakterie implementovali sekvence z viru deformovaných křídel  a sekvence genetických informací roztoče Varroa destructor.
A podle těchto sekvencí se v bakterii vyrábí dvojítá šroubovice rybonukleové kyseliny,

Jak působí geneticky modifikovaná bakterie na virus deformovaných křídel?

V tělech živočichů je vysoce vyvinutý obranný systém, který citlivě zaznamená výskyt právě dvojité šroubovice RNA.
Ta signalizuje většinou přítomnost viru, který se v organismu chystá namnožit.
Jakmile je tedy v organismu zaznamenaná přítomnost dvojité šroubovice RNA, dojde k aktivaci imunitního systému, který jakmile dojde výskytu viru, tento je velmi efektivně likvidován. 

Jak působí geneticky modifikovaná bakterie na roztoče Varroa?

Jak bylo výše uvedeno, roztoč Varroa se živý zejména tukovými tělísky včel. V podstatě včelu „vysává“. Touto cestou se dvojitá šroubovice RNA dostává do těla roztoče. V těle roztoče se rozblikají varovná světla ochranného sytému, před hrozbou napadení virem. Imunitní sytém roztoče začne systematicky likvidovat dvojité šroubovice RNA. Tady připomeneme, že RNA byla upravena tak, že obsahuje genetické sekvence roztoče Varroa. Imunitní systém tak v podstatě zlikviduje organismus roztoče, který  se pokouší ochránit! Nedokáže totiž rozlišit, která RNA je jeho vlastní a která ta nebezpečná.

Výsledky laboratorních testů.

V laboratorních podmínkách bylo zjištěno, že po aplikaci geneticky upravené bakterie Snodgrassella alvi, došlo ke zvýšení úmrtnosti roztoče Varroa o 70 %.
Rovněž byla zjištěna výrazná odolnost včel proti viru deformovaných křídel.

Použití v rámci Evropy.

Přestože jsou výsledky velmi zajímavé, je třeba brát v potaz, že se jedná o geneticky upravený materiál. Veškeré laboratorní výzkumy bude tedy velmi složité aplikovat vzhledem k legislativě v Evropské únii. 

Nancy A. Moran je americká evoluční bioložka a entomoložka z University of Texas Leslie Surginer Endowed Professor a spoluzakladatelka institutu Yale Microbial Diversity Institute. Od roku 2005 je členkou Národní akademie věd USA
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Nancy_A._Moran

Zdroje: Leonard S. P. et al.: Engineered symbionts activate honey bee immunity and limit pathogens. Science 367, 573-676, 2020, DOI: 10.126/science.aax9039

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Využití medu při ošetřování ran

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 4]

1 Komentář

  1. karla

    Jako má to hlavu a patu, zní to dobře, ale z genetických manipulací mám krapet obavu. Aby se nám to jednou nevymstilo!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.