Bodnutí včelou – praxí osvědčené postupy

Přehled rad a doporučení pro případ bodnutí včelou. Moderní doporučení i rady Lorenzo Langstrotha, jak se chovat při bodnutí včelou, či jak mu předcházet.

Ostříleným včelařům se možná budou zdát některá doporučení přehnaná, ale berte prosím v úvahu i situace, kdy na vaši včelnici zavítá skupinka dětí na školní vycházce a projeví zájem o prohlídku. Nikdy nemůžete vědět, jak který jedinec na bodnutí včelou zareaguje.

Jak účinkuje včelí jed při bodnutí včelou

Včelí jed, který vnikne do těla při bodnutí včelou působí tak, že dojde k popraskání buněčných membrán a vyvolá zánětlivé procesy. Rovněž stimuluje syntézu prostaglandinů. Včelí jed je aromatická bezbarvá tekutina reagující kysele. 

Reakce na včelí bodnutí přiměřená

Krátce po vpichu se objeví na kůži drobná krvavá tečka. Tento defekt se po čase vstřebá. Při přiměřené reakci na bodnutí včelou se vytvoří mírný otok, který svědí. Nemělo by to trvat déle než jeden den.
Rozhodující je rovněž místo vpichu. Pokud se jedná o místa na lidském těle, která jsou hojně prokrvená, může být reakce bouřlivější.
Dalo by se říci, že otok velikosti dlaně můžeme považovat za přiměřený.

Reakce na včelí bodnutí alergická

Jednoduše ji poznáme tak, že celková reakce na bodnutí nemá vazbu na místo vpichu. Např. při bodnutí do chodidla se postižený začne dusit a začnou ho svědit dlaně. Literatura dále uvádí, že skutečných alergických reakcí je cca 1%.

Co dělat při bodnutí včelou?

Co nejdříve odstraníme žihadlo z místa vpichu.
Pozor na to, že žihadlo i po vpichu dále pracuje! Bylo zjištěno, že žihadlo se ještě minutu po vpichu stále zavrtává hlouběji do rány a pomocí tzv. vratizoubků stále pevněji přichytává v pokožce.

Žihadlo odstraníme nejlépe vyškrábnutím nehtem co nejblíže pokožky. Pokud jej totiž chytněme za jeho horní  konec, můžeme do rány napumpovat ještě více jedu!

Dobře se žihadlo odstraňuje pinzetou, kdy jej uchopíme opět co nejtěsněji u kůže a vytáhneme.
Postiženého je potřeba co nejdříve odvést z dosahu včel, neboť včelky vycítí, že došlo k útoku a začnou se slétávat na poškozeného.

Po bodnutí včely se uvolňuje jedový feromon. Je složený z vícero chemikálií. Na ně velmi silně začnou reagoval ostatní včely a fungují jako navigátor pro celou letku útočnic. Vůně tohoto feromonu připomíná vůni zralých banánů popisuje Eric Mussen z katedry entomologie na kalifornské univerzitě, přitahuje další včely a umocňuje jejich agresivitu. 

Postiženého včelím bodnutím mějme pod dohledem minimálně 5-7 minut.

Pokud zjistíme, že je postižený alergický – začínají dechové potíže, rudnutí obličeje, je lékařská pomoc nutná!
Přivoláme rychlou lékařskou pomoc a postiženého uložíme do stabilizované polohy, samozřejmostí je dostat ho z dosahu včel.
Přikládáme chladivé obklady, které tlumí šíření jedu. Nepodáváme žádné nápoje ani jídlo! (hrozí nebezbepčí zvracení a následné zneprůchodnění dýchacích cest).

Volně dostupné léky na bodnutí včelou

Jedná se o léky proti případné alergické reakci:
Zodac, Zyrtec, Claritin, Analergin – dostupné bez receptu
Fenistil gel – tlumení místní kožní alergické reakce

Bodnutí včelou do úst

Při bodnutí do úst odborná literatura doporučuje dát postiženému ihned sát kostku ledu nebo vyplachovat ústa studenou vodou nebo roztokem vody a jedlé sody  (jedna kávová lžička na 1 sklenici vody).
Pokud dojde k dechovým potížím, uložte postiženého do stabilizované polohy a přivolejte rychlou lékařskou pomoc.

Co nedělat při bodnutí včelou

Nikdy se nepokoušejte včelí jed vysát – dojde jen k dalšímu podnícení šíření jedu do celého těla, tím, že stimulujete pokožku sáním.
Navíc pokud nasajete včelí jed ústy může dojít k úporným bolestem hlavy.

Historická postava včelaření Lorenzo Langstroth doporučuje

Vyvarovat se všem babským radám a sání jedu z ranky.
Opakovaně přikládat mokré studené obklady, při kterých dochází k naředění ve vodě rozpustného včelího jedu a k zpomalení šíření jedu dál do těla.
Pokud není studená voda k dispozici, doporučuje použití listů jitrocele.

Vynikající je prý tinktura z Jitrocele vraní nožky, kterou se doporučuje potírat včelí bodnutí a následně užít i vnitřně. Pozor však na potírání, potírejte jen s mírným tlakem aby opět nedocházelo ke stimulaci krevního oběhu a šíření včelího jedu.

Langstroth dále doporučuje, že by včelaři měli mít na včelnici malé zrcátko a pinzetu, aby se dalo žihadlo co nejrychleji odstranit i když je včelař na včelnici sám.
Po rychlém odstranění, není mnohdy ani potřeba dalších zákroků.

Zajímavou zkušenost popisuje Lorenzo Langstroth s používáním cukrové vody. Popisuje jak vždy, než začne se včelami pracovat, pokropí je jemně vodou oslazenou cukrem. Během chvíle jsou prý včely vždy v dokonale ovladatelném stavu. Dokonce  pozoroval určitý návyk u včel, ve vztahu k podmíněného reflexu – když otevřel úl, včely neútočily, ale očekávaly smírnou oběť v podobě cukrové vody.

Jak předcházet bodnutí včelou

Berme v úvahu, že včela se orientuje při útoku podle pohybu. Pokud při prvním bodnutí začneme zběsile pohybovat rukama, jediného čeho docílíme, budou další žihadla od posil vyslaných ze včelího úlu.

Včelky jsou rovněž velmi citlivé na pachy. Pokud přicházíme k úlům naparfémovaní, příliš zpocení či v podroušeném stavu a čpí z nás alkohol, můžeme se včelím bodnutím počítat tak na 90 %. 

Základem je chránit si hlavu (ale nemávat rukama) a vzdálit se co nejvíce od úlů do úkrytu  keře nebo budovy. Včely mají totiž asi určitý instinkt, kdy se zaměřují při hromadném útoku na obličejovou část. 

Včelí jed jako lék

Abychom včelí jed příliš nedémonizovali, máme tu i blahodárné účinky včelího bodnutí. Je rovněž všeobecně známo, že si včelaři po pár žihadlech vypěstují i určitou toleranci vůči včelímu jedu. Někteří dokonce popisují určitý euforický účinek včelího jedu, kdy se na bodnutí vyloženě včelař těší.
Včelí jed jako lék např. na dnu a revmatické onemocnění pohybového aparátu používali již staří Řekové a Egypťané.

Závěr: Po bodnutí včelou co nejrychleji odstranit žihadlo, nedělat prudké pohyby rukama, odejít z dosahu včel, při odstraňování nechytat žihadlo za jeho konec, netřít, nesát ani jinak nedráždit místo vpichu, chladit co nejvíce ranku studenými mokrými obklady, aby se jed dále nešířil. 

Pokud se vám článek líbí a chcete podpořit naši publikační činnost, dejte nám Like nebo Tweet popř. sdílejte na Facebooku. 
Děkujeme. 
redakce BeeInfo.cz

Foto:
By Waugsberg [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) or CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5)], from Wikimedia Commons

Zdroje:
LANGSTROTH, L. L., ČERNÝ, Ivan a Jiří MATL, ed. Včela a úl. ISBN 978-80-86783-70-3.
Včelařství: Svazek I. 1. Praha: PSNV, 2016. ISBN 978-80-260-9090-8.