Často opakované tvrzení, že stanoviště má mnohem větší vliv na úspěšné včelaření než volba rámkové míry má jistě své opodstatnění.
Dnes se tedy zaměříme přímo na vzdálenost včelí pastvy od úlu.
Je sice pravdou, že včely mohou být v případě nouze nalákány na zdroj pastvy vzdálený i 10 km (Wiliams,2001), ale…
Tato vzdálenost, ale i mnohem kratší, není pro včely zcela optimální.
Zejména pokud bereme v úvahu, že jim část medu vezme včelař.
Pokus Dr. Fossela
Pojďme se podívat na výzkum Dr. Fossela z Rakouska.
Ten postavil 5 přibližně stejných včelstev přímo do lesa, kde byla předpokládaná snůška.
Dalších pět úlů do vzdálenosti 500m, 1000m a 1500m.
Výsledky zkoušky ukázaly, že na výši snůšky má vliv nejen bezprostřední blízkost zdroje, ale ve značné míře i počasí.
Při deštivém a chladném počasí se včely nevzdalují od úlu na více než 50 až 150m.
Závěr zkoušek je následující:
V době největší snůšky, i když bereme v potaz střídavé počasí se dosáhne v úlech vzdálených přibližně 1000 m od zdroje pastvy jen asi 54% snůšky oproti snůšce z úlů umístěných v bezprostřední blízkosti pastvy.
Pokud máme tu možnost a chceme dosáhnout větších medných výnosů, tak by včelstva neměla být vzdálena víc než 500 m až 600 m od zdroje pastvy.
Pokud se vám článek líbí a chcete podpořit naši publikační činnost, dejte nám Like nebo Tweet popř. sdílejte na Facebooku.
Děkujeme.
redakce BeeInfo.cz
Zdroj:
Foto: pixabay.com
Snůška při různé vzdálenosti pastvy. Včelařství. 1975, XXVIII(9).
