Vliv bílkovin na zdravotní kondici včelstva z pohledu jarního rozvoje, plodování matky, úspěšné tvorby oddělku, aktivity při snůšce a přezimování.
Hned na úvod článku bych rád zmínil, že informace jsou čerpány z přednášky MVDr. Martina Sosnara, kterou zorganizoval Včelařský spolek pro Frýdek, Dobrou a okolí. (Stránky spolku: vsfdo.cz.) Přiznám se, že jsem očekával spíše dvouhodinovou propagaci firemních produktů Beevital jako jediné možné cesty k udržení zdravého a vitálního včelstva. Byl jsem však velice mile překvapen formou, jak k celé problematice pan Sosnar přistoupil. Čestným hostem na přednášce byl i profesionální včelař Miroslav Sedláček. (vcelarstvisedlacek.cz)
Rovnou shrnu hlavní myšlenku, která byla prezentována. Našim včelkám se poměrně často nedostává kvalitního pylu v zásobách. Včelaři, zejména začínající, věnují hlavní pozornost tlumení varroázy a způsobu doplnění sacharidových zásob na zimu. Výsledky jsou rozpačité. Každoročně dochází k mnoha úhynům včelstev a to už na podzim. Důvody jsou připisovány na vrub varroaze, nesprávné technologii vedení včelstva, loupežím, nesprávné léčbě či špatnému genetickému materiálu. Tak trochu opomíjená je právě výživa včelstva v průběhu celého roku.
Výživa včelstva a její kvalita
A výživu včel rozebral pan Sosnar opravdu detailně.
Líbilo se mi, že prvoplánovitě nemluvil rovnou o proteinovém přípravku firmy Beevital, kterou zastupoval.
Celou přednáškou se neslo motto: Postarejte se, aby vaše včely měly dostatek nejen sacharidových zásob, ale i bílkovinných! Je jedno jak to uděláte, zda vhodnou volbou stanoviště, výsadbou rostlin bohatých na kvalitní pyl nebo použitím doplňků výživy. Prostě zabezpečte v průběhu včelařského roku bílkoviny.
Proč? pojďme se podívat, co tato složka ve výživě včel ovlivňuje:
Vliv proteinu ve výživě včelstva
- Deficit proteinu způsobuje horší kladení matky
- Méně larev se vyvine do dospělých včel (ošetřovatelky sežerou mladší larvy a vajíčka – mezerovitý plod)
- Z kvalitního proteinu lze vychovat až 4x více plodu než z nekvalitního nebo při jeho nedostatku
- Při deficitu proteinu jsou včely menší, mají kratší životnost a menší sběrací aktivitu
- Slabý přísun proteinu způsobuje náchylnost včel k nemocem
- Při nedostatku bílkovin včelky hůře předvádějí včelí tanečky – jedna z hlavních komunikačních forem včelstva
- Nízký obsah proteinu ve stravě způsobuje že včelka sice splní roli úlové včely, ale jako létavka funguje třeba jen jeden den.
Kvalita pylu v přírodě
Není pyl jako pyl. Kvalita pylu se během roku mění. V období kolem května, je pyl vzhledem k dostatečné vlhkosti mnohem kvalitnější než třeba na podzim. Vliv na kvalitu pylu má i jeho rostlinný zdroj.
Kvalitní pyl musí mít nad 20% proteinu v sušině. Podívejme se na jeho obsah v jednotlivých rostlinách:
Nad 30% – vlčí bob, vičenec ligrus
25% – 30% – hruška, jetel bílý, inkarnát, vrba jíva, višeń
20% – 25% – jabloň, řepka, hořčice, vikev, fazole, pampeliška
10% – 20% – pohanka, slunečnice, borůvky, kukuřice, maliny, levandule
pod 10% – jehličnany
Role bílkovin při zpracování zásob
Nektar obsahuje cca 50% sacharózy, 24% glukózy a 21 % fruktózy.
Létavka nasaje nektar do medného volátka a přinese ho do úlu.
Po cestě odejme 50% vody, přidá enzymy.
Při zpracování donášeného nektaru potřebují včelky za pomocí enzymu rozštěpit složité cukry na jednoduché.
A enzym invertáza, kterou včelky k tomuto účelu používají je vlastně bílkovina.
Z toho plyne vysoká důležitost dostatku bílkovin, jak v období hlavní snůšky, tak při podzimním krmení.
Silná nektarová snůška, nebo krmení velkými objemy cukerných krmiv, bez předchozí možnosti včel nashromáždit dostatečného množství proteinu, vede k rapidnímu poklesu fyzické kondice a produktivity létavek, zkrácení života a úhynu.
Zpracování zimních zásob
Po zpracování zimních zásob následuje masivní zeslábnutí včelstev. V přírodě je totiž méně kvalitního pylu a plodování je dávno za vrcholem. Tady pan Sosnar jednoznačně doporučuje následující: Cukerné roztoky pro zimní krmení by vždy měly obsahovat protein.
Můžeme si zde položit otázku, zda je skutečně nutné doplňovat bílkovinu, zda to nenechat na přírodě. Faktem je, že zdroje pylu jsou v každé lokalitě různé. Spíše se dá tvrdit, že zdrojů kvalitního pylu ubývá. Také tu máme oblasti, které jsou silně převčelené a neposkytují dostatek včelí pastvy. To vše by měl včelař zvážit a zamyslet se, jak k výživě včelstva přistupovat.
Během přednášky pana Sosnara a následné diskuzi zazněla zajímavá myšlenka: Úspěšné včelaření je taková mozaika, kterou musíme poskládat z mnoha faktorů, nejen rámkové míry a způsobu léčby, ale zejména z výběru stanoviště, celoročního pozorování a hlavně zabezpečení kvalitní výživy.
Poznámka autora: Někdo může kroutit hlavou nad používáním doplňků stravy pro včely. Možná je dobré si uvědomit, že žijeme v době, kdy se ani některé odvětví naší výživy neobejde bez doplňků. Např. v oblasti sportovní výživy se spotřebují tuny proteinových prášků, vitamínů či minerálních doplňků stravy. Otázkou je, zda je to nedostatkem kvalitních potravin, způsobem jejich zpracování nebo pohodlností při zajišťování kvalitních zdrojů.
Každopádně doporučuji přednášku pana MVDr. Sosnara všem včelařským spolkům, má ji skvěle zpracovanou a obohatí vás nejen o teorii výživy včelstva, ale i mnoho praktických a hlavně aktuálních poznatků ze včelařského oboru.
ČTĚTE TAKÉ:
Já přidávám na jaře těsto obohacené krmnými kvasnicemi. Holky mají perfektní rozjezd. Tak teď vím proč. Podzimní krmení jsem pravda neřešil, příští rok zkusím. Díky za článek.
Souhlas, taky přidávám kvasnice. Důležité je aby to byly ty inaktivované, aby nekvasily. Dají se celkem běžně koupit v krmivech pro hospodářská zvířata. Dávám to do těsta, které dělám z vlastního invertu. Za pomocí kyseliny citronové.
Potvrzuji, mám sice jen 10 včelstev a nepoužívám komerční přípravek, pouze krmné kvasnice do medocukrového těsta na jarní podnícení a maximální spokojenost. Posílal jsem loni dokonce med na rozbor a vyšel mi OK zejména na HMF a sacharózu. Takže žádný zbytkový cukr z podněcování se do stáčení nedostal.