Včelaři v některých lokalitách uvádějí, že pokud nevyužijí první snůšku, tak medný výnos ve snůšce druhé bývá zpravidla zanedbatelný.
Podívejme se na jednu metodu přípravy včelstva do snůšky nazývanou ZÁKONITOST 40 DNÍ.
Zákonitost 40 dní
V literatuře je popisována takzvaná zákonitost 40 dní, která se opírá o poznatek, že snůšku dokáží nejlépe využít 21-denní a starší včely.
Berme v potaz, že vývoj včely trvá 21 dní. Vajíčka nakladené v určitém období poskytnou včelí populaci přichystanou k využití snůšky zaokrouhleně za 40 dní.
Včelař by měl tedy docílit toho, aby matky byly nachystané 40 dní před začátkem hlavní snůšky na plný výkon plodování. Pokud tedy máme 40 dní před snůškou velké plochy plodu, můžeme očekávat, že snůška bude využita na maximum.
Počátek snůšky začíná v době, kdy rozkvétá třešeň ptačí. Uvádí se, že už v této době bychom měli mít cca 50 dm2 plodu. Za těchto předpokladů, pokud sama příroda sama nenabízí na stanovišti dostatek potravy pro rozvoj včelstva, potřebujeme včelstvo podnítit.
V těchto případech je doporučováno s podněcováním začít 51 dní před očekávanou snůškou.
Plodový plást
U třešně ptačí (Prunus avium) v nadmořské výšce kolem 300 metrů obvykle spadá počátek kvetení do termínu 19. až 23. dubna.
Začátek podněcování podle zákonitosti 40 dní tedy vychází cca na začátek března (podle lokality)
Je třeba zdůraznit, že do vynikající snůškové kondice se dostanou jen včelstva, která přezimovala alespoň v průměrné síle. Pokud v jarních měsících panuje chladné počasí, které neumožnuje pravidelné prolety včel, dochází k omezení přísunu sladiny a pylu. To může způsobit přestávku v plodování! Tady opět přichází v úvahu podněcování, ale i řádné zateplení úlu.
Rizika podněcování
Není to ale zas tak jednoduché. Silné včelstva s dostatkem zásob se můžou dostat do výborné kondice, ale mohou se také před začátkem hlavní snůšky vyrojit!
Zde může přijít vhod posilňování slabších včelstev odebraným plodem ze včelstev silných.
Takové posilování se vyplatí spíše u včelstev s mladou výkonnou matkou. Pozorováním bylo zjištěno, že pokud plodem posilujeme včelstvo, kde je stará matka, přílišného úspěchu nedosáhneme.
Tady se názory včelařů rozcházejí, někteří doporučují takové včelstva spojit se včelstvem s mladou výkonnou matkou. Jiní nechtějí ohrozit silné produkční včelstvo s dobrou matkou spojením se včelstvem problémovým. Takové zákroky by měl spíše provádět zkušený včelař, který pozná, zda slabost včelstva není způsobena např. nějakou chorobou.
Co se týče posilování včelstev, tak posilujeme samotnými včelami, pouze plodovými rámky, nebo plodovými rámky i se včelami.
Video k podněcování – Miroslav Sedláček
Zdroje:
ŠKROBAL, Dimitrij. Včelařův rok. Praha: SZN, 1964.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Včelařím 460 m.n.m. Jeseníky. Na podněcování nedám dopustit.
Na stejném místě jsem to jednu sezónu zkoušel bez podnítění a na medu to bylo znát.
Dobré připomenutí, ti co se začnou starat o včelky až na jaře někdy pohoří. Loni bylo hodně padlých včelstev na hlad. Pozná se to podle prázných rámků a včelek zalezlých hlavami do buněk.
Jen taková připomínka: podněcuji také, ale zásadně těstem. Když jsem podněcoval cukerným roztokem, začaly se včely (na jedné včelnici) vylupovat!
Ke spojování včelstev v předjaří jsem již dlouhodobě pesimistický. Nikdy nevíte proč je včelstvo slabé a případným spojením docílíte často jen to, že nově vzniklé včelstvo opět nejde do rozvoje a záhy padne. Spojení včelstev má dle mne význam pouze při prokazatelné ztrátě matky za snubního proletu nebo špatně kladoucí matce. Považuji za mnohem vhodnější řešení vytvoření i případně pozdního oddělku pokud je reálné, že matka dojde k oplodnění. V jarním podněcování aplikuji pivovarské kvasnice v medocukrovém těstě. Mám s tím velmi dobré výsledky. Bramborový připadne kukuřičný škrob se mi neosvědčil.