Anotace: Působení medu při hojení zevních poranění. Osmotický efekt a peroxid vodíku jakožto hlavní činitelé v boji proti infekci při ošetření ran. Defensiny v medu.
Jako prostředek při léčení zevních poranění je zmiňován med již v raných kulturách. Pojďme se blíže podívat na mechanismus působení medu po přiložení na drobnou otevřenou ránu.
Osmotický efekt
Pokud přiložíme med např. na odřeninu, tak díky vysokému obsahu cukru začne med odebírat z rány vodu a to je pro choroboplodné látky v ráně smrtící. Je totiž vytvořeno takové prostředí, které výrazně omezuje jejich schopnost množit se. K tomuto osmotickému efektu dochází u každého druhu medu, bez ohledu na to, zda se jedná o med květový či medovicový.
Peroxid vodíku a enzym glokoseoxydase
Přirozenou součástí medu je peroxid vodíku. Pokud působením osmotického efektu dojde ke zředění medu, vytvoří se ještě více peroxidu vodíku. Továrnou na peroxid vodíku je enzym zvaný glokoseoxydase v medu obsažený. A právě peroxid vodíku, jak je dobře známo, působí proti širokému spektru bakterií. Zajímavé je, že podle jednoho z výzkumů peroxid vodíku navíc přitahuje bílé krvinky, které se zapojují do boje s infekcí.
Defensiny obranné látky včely medonosné
V boji proti bakteriím a virům používá včelí společenstvo takzvané defensiny. Jedná se o peptidy, které se při zpracování nektaru dostanou i do medu. Tyto látky mají schopnost narušit membránu bakterií a omezit syntézu bílkovin. Tedy opět další rána choroboplodným zárodkům.
Kyselé prostředí bakteriím nesvědčí
V závislosti na druhu medu se jeho pH pohybuje v rozmezí 3,8 až 4,3. Za kyselou povahou medu stojí 30 různých organických kyselin. Toto prostředí působí výrazně negativně na růst bakterií v léčené ráně.
Závěr:
Použití medu při léčbě otevřených ran je z vědeckého hlediska jasnou a účinnou volbou. Důležitým faktem rovněž je, že nejsou dosud známé poznatky o tom, že by si bakterie vytvářely rezistenci na med. Z hlediska farmaceutického, se naráží na problém, že med jako přírodní produkt nelze přesně a jednoznačně charakterizovat co se týče obsahových látek a s tím spojenou sterilitou, při použití na otevřenou ránu. Proto použití medu při léčbě otevřených ran není široké veřejnosti doporučován. K medicínským účelům se používá pouze medicínský med upravený ozářením z důvodu usmrcení spóry clostridií. Otázkou je, zda tento nezájem ze strany farmacie není spíše dán jednoduchostí a hlavně širokou dostupností takového přírodního prostředku.
Zdroj:
MŰNSTEDT, Karsten, Philipp TEICHFISCHER a Otto VON GUERICKE. Deutches Bienen Journal. 2012, (2).
Asi něco jako stříbro. Taky nemůže být označováno jako lék.