11 tipů k přidání matky do včelstva

Proč vlastně matky přidáváme nebo měníme? Buď chceme přidat novou mladší matku a nahradit tak matku méně výkonnou, nebo experimentujeme s geneticky kvalitnější, kterou jsme získali od ověřeného chovatele.

Je potvrzeno, že i za stejných podmínek, na jednom stanovišti, při jednotném způsobu ošetřování, ve stejných úlech zaznamenáváme rozdílné medné výnosy. Rozdíly přičítáme v převážné míře nestejné kvalitě matek, která spočívá v jejich stáří, genotypu a úrovni chovu, kde vznikly. (Boháček, 1990)

Další ryze pragmatický důvod přidání matky je, že nám matka prostě ve včelstvu chybí:

  • Včelstvo je osiřelé – bez matky
  • Ve včelstvu kladou trubčice
  • Vytvořili jsme oddělek či smetenec

 

Na úspěšné přidání matky má vliv několik faktorů: Fyziologický stav včelstva a stav samotné přidávané matky.

Podívejme se na 11 tipů při přidávání matek do včelstva

  1. Co se týče vhodného období, tak logicky vzato je to to doba, kdy si včelstvo nedokáže odchovat matku vlastní.
    Ve středoevropských podmínkách je to od poloviny září do konce dubna. Velmi nízké procento přijetí matek je v období slídění, zejména v období, kdy se začínají v lokalitě dokrmovat včelstva.
  2. Zkontrolujte, zda ve včelstvu nebo smetenci, kam přidáváte matku, není otevřený plod.
  3. Zkontrolujte, zda matka není poškozená. Např. chybějící končetina apod..
  4. Matku lépe přijme početně slabší včelstvo. Po rozkladení matky můžeme oddělek nebo smetenec posílit zavíčkovaným plodem z jiného včelstva.
  5. Přidávejte spíše již oplozené matky než panušky. Ochota přijmout již oplozenou matku je vyšší
  6. Pokud obdržíte matku poštou v přidávací klícce, rozhodně ji nenechejte žíznit. Ihned po otevření obálky namočte prst ve vodě a přejeďte s ním po klícce. 
  7. Kontrolujte stav včelstev, pokud budete přidávat matku do včelstva, které je delší dobu bez plodu, úspěšnost přijetí matky i oplozené se podstatně snižuje.
  8. Přidávaná matka je vždy bezpečnější v prostředí mladých včel než starých.
  9. Matky cizí krve, tedy geneticky vzdálené matky (necháme si poslat matku ze vzdálené lokality) nejsou přijímány tak ochotně jako matky z lokality místní. I po úspěšném přijetí matky a následnému rozkladení, může dojít k tiché výměně.
  10. Včelstva, která se chystají na rojení nebo na tichou výměnu, rovněž neochotně přijímají novou matku i po vylomení matečníků.
  11. Vyvarujte se pozdního přidávání matek do zesláblých a dlouho bezmatečných včelstev.
    U těchto včelstev spíše proveďte zrušení, spojení nebo posílení oddělkem s matkou.

Zdroje:

Foto: PIXABAY.com
BOHÁČEK, František a PŘEDML. VLADIMÍR VESELÝ. ABC odchovu včelích matek. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990. ISBN 8020901566.
Včelařství: Svazek I. 1. Praha: PSNV, 2016. ISBN 978-80-260-9090-8.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 54 Průměrně: 3.2]

4 Komentářů

  1. alojz

    Ďakujem za veľmi užitočné rady, hlavne pre začínajúcich včelárov. S
    pozdravom A: Palaj

  2. Pavel Holub

    Článek popisuje většinu komplikací, které vůbec nastat nemusí, ale které včelaři milují. Jednoduchá řešení jsou pod jejich úroveň a řešením komplikací si pak dokazují svou způsobilost.
    Podle mne je první zásadou to, že se nepřidává matka, ale matečník. Zásada číslo dva je to, že když už to musí být, tak se holá matka nikdy do hotového včelstva nepřidává, ale až jako kladoucí matka v pořádném oddělku. Pokud koupím nějakou „novou krev“, tak ji přidám do oddělku s mladuškami a zavíčkovaným plodem a ten už nikam nepřidávám, jen kontroluji, zda nenaráží matečníky (viz článek). Jiná varianta je zbytečně riskantní a někdy komplikovaná.

  3. Anna

    Super přehled, děkuji moc!

  4. Pingback: Jak přepravovat matečníky - BeeInfo.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *