Souhrn článku v časopisu Deutsches Bienen-Journal uvádí informaci, že kdo vyřezává trubčí plod, tak efektivně tlumí rozvoj populace kleštíka. Pokud dojde k vyřezání 2-3 plástů trubčiny (zavíčkovaný trubčí plod) můžeme snížit napadení včelstva kleštíkem až o polovinu.
Článek popisuje zjištěný rozdíl mezi použitím stavebního rámku v horní nebo spodní části plodiště.
Co je to stavební rámek?
Je to vlastně běžný rámek bez mezistěny. Tady včely mají naprostou svobodu v rozhodování, zda vystaví buňky pro plod dělničí nebo trubčí. Podle aktivity, na tomto většinou v dubnu vkládaném rámku, můžeme pozorovat stav a vitalitu včelstva.
Zajímavé vyhodnocení stavu včelstva podle stavebního rámku popisují na vcelky.cz:
nevystaví-li jej, je včelstvo ještě slabé či má jiný problém
vystaví-li v něm dělničí buňky, je včelstvo v pořádku, ale ještě nemá úplný dostatek,
ten nastává ve chvíli, kdy stavební rámek využijí pro trubčí buňky.
Zaměřme se na situaci, kdy dojde k vystavění trubčiny a my jej použijeme jako past na kleštíka.
Kdy a kam vkládat stavební rámek.
Podívejme se na pokus s vyřezáváním trubčího plodu v Německu popisovaný v Deutsches Bienen-Journal. Stavební rámek byl vkládán do plodiště po rozkvětu třešně ptačí podle dvou metod.
Pokus byl prováděn u včelstev, kde plodiště zabíralo 2 nástavky.
Vždy byl vkládán jako druhý z kraje, po obou stranách plodiště. V jednom případě do spodní části (spodního nástavku) plodiště a v druhém případě do jeho horní části.
Provedenými pokusy bylo zjištěno, že stavební rámek vkládaný do horní části plodiště byl včelami lépe přijatý než stavební rámek vložený do spodní části plodiště. Literatura uvádí 1,5 násobně víc trubčího plodu ve stavebních rámcích vložených právě do horní části plodiště.
Je třeba podotknout, že i z hlediska praktičnosti, je stavební rámek vložený do horního nástavku, mnohem lépe přístupný pro kontrolu.
Stavební rámek není vhodné vkládat přímo do plodiště. Je to kontraproduktivní. Včely zde postaví z části trubčinu a z části dělničí buňky. Potom je problematické vyřezávání trubčího plodu.
Dostatečně silné rodiny vystavějí stavební rámek většinou za 1-2 dny. Za dalších 10 dnů je trubčí plod zavíčkovaný.
Nejpozději za 24 dní je potřeba trubčí plod vyříznout, aby nedošlo k vylíhnutí trubců.
Autoři článku uvádějí, že se není potřeba obávat nedostatku trubců ve včelstvu. Trubčí plod není totiž jen na stavebním rámku, ale i v jiných částech úlu.
Vyřezávání trubčího plodu jako protirojové opatření
Článek rovněž zmiňuje i výrazný protirojový účinek vyřezání trubčího plodu.
Stavební rámky, které jsme přidali v dubnu, se neužívají jen jako past na varroázu.
Larvy trubců jsou totiž dobří odběratelé krmné šťávy.
To snižuje rojovou náladu včelstva. (Liebig, 1998)
Pokud se vám článek líbí a chcete podpořit naši publikační činnost, dejte nám Like nebo Tweet popř. sdílejte na Facebooku.
Děkujeme.
redakce BeeInfo.cz
Použité zdroje:
LIEBIG, Gerhard. Včelaříme jednoduše. 1998. ISBN 80-86041-64-6.
Vcelky.cz [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné z: http://www.vcelky.cz/04.htm
Pia Aumeier, Otto Boecking, Gerhard Liebig, Deutsches Bienen-Journal 04/2009
Foto: By Waugsberg [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) or CC BY-SA 2.5-2.0-1.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5-2.0-1.0)], from Wikimedia Commons
