Často se vedou debaty, zda stavba včelího díla nemá vliv na snížení medného výnosu. Ponecháme nyní odborná měření a čísla stranou a podíváme se na vliv stavby z pohledu kondice včely. Zajímavou myšlenku uvádějí autoři Malé včelařské encyklopedie, kteří doporučují jednoznačně nechat včely stavět co nejvíce.
Jak víme, u včely mezi 11 a 20 dnem zaprahají hltanové žlázy a ze včelky kojičky se stává včelka stavitelka, díky navýšení činnosti žláz voskových. Včelky stavebnice se vypocováním vosku zbavují svého tuku a stávají se svižnými a pilnými létavkami. Bylo vypozorováno, že včelstva, kterým je umožněno více stavět, jsou zdravá a silná. Pro udržení stavebního pudu je zapotřebí stálého přílivu zásob, ať snůškou z volné přírody, nebo vhodným přístupem ze strany včelařovi, který v úle ponechá dostatek medu.
Závěrem získáváme jeden z mnoha argumentů pro volnou stavbu. Komerční velkovčelaři snad ohrnou nos, ale ti, kteří se pustili do chovu včel pro včely samotné a radost z poznávání přírody, budou odměněni zlatavým produktem, jehož čistoty a kvality medné továrny nikdy nedosáhnou.
Použité zdroje:
GEISLER, LISÝ, ROŠICKÝ a SVOBODA. Malá včelařská encyklopedie. Vydání první. Liberec, 1954. ISBN D01545.
