Umělé mezistěny – recenze z roku 1974

Uvažujete o umělých mezistěnách? Podívejme se na recenzi využití umělých mezistěn z roku 1974.

Mnohdy jsou umělé mezistěny, nebo celé plastové rámky považovány za převratnou novinku, opak je pravdou. O umělých mezistěnách se zmiňuje časopis Včelařství už v roce 1974.  Na úvod je třeba zdůraznit několik skutečností, které jsou důležité pro posouzení umělých mezistěn. 

Včelí vosk versus plast

Vosk ve včelstvu  funguje jako izolace – plast nemá takovou tepelnou vodivost jako unikátní včelí vosk. Je možné, že včelkám při přezimování dá více práce vytopit prostor postavený na umělých mezistěnách.

Vosk funguje jako komunikační prostředek – vibrace přenášené po včelím plástu včelami může plast  mezistěn podstatně rušit.

Ekologie – v případě nutné desinfekce plamenem nebo nutnosti úplné likvidace rámků. U včelaře se třemi úly se dá ještě najít přijatelné řešení, ale jak naložit s umělými mezistěnami v provozu s 50 včelstvy?

Nyní již k avizované recenzi mezistěn z roku 1975

Článek ve Včelařství z roku 1974 uvádí, že v Bavorsku se pokusilo několik včelařů použít pro svá včelastva plásty z umělé hmoty. V úlu umístili na čelní straně voskový plást a ostatní plásty byly z umělé hmoty. Ve všech případech byly výsledky shodné. Včely se držely co nejdéle na plástu voskovém, plástům z umělé hmoty se zcela vyhýbaly. Pokusy byly uskutečněny i na jiných místech s podobným výsledkem. Závěrem článek uvádí, že plásty z umělé hmoty se neosvědčily a jejich používání ve včelařském provozu tedy zatím nepřichází v úvahu. 

Praktické zkušenosti s použitím plastových mezistěn jsou uváděny v příspěvku pana Krátkého na včelařské diskuzi, kde autor popisuje i tu skutečnost, že u některých včelstvech dochází k tomu, že než aby včely stavěly dílo na plastu – raději se vyrojí. Ekonomické hledisko je zanedbatelné – při potírání plastového rámku rozehřátým voskem  je spotřeba vosku  stejná jako na výrobu jedné mezistěny. Pokud není včelař dostatečně zručný, může být i vyšší. Kdo už někdy vytavoval včelí vosk z rámků, ví o čem je řeč.
Rovněž z marketingového hlediska je na zváženou deklarace zcela přírodního produktu vyrobeného včelami na zcela nepřírodním plastu.

Zdroj:

Včelařství: Plásty z umělé hmoty. 1974, XXVII(3).

 

[Celkem: 1    Průměr: 2/5]

1 Komentář

  1. KaJi

    Plastová mezistěna v dřevěném rámku je ve střední Evropě kde se věří na zdraví prospěšnou obměnu díla bez efektu. Je blbost o tom přemýšlet.
    Celoplastové rámky už mají své velké výhody a u mě je včely upřednostňují před dřevěnými. Mluvím o 2/3Lang. To je dle mě tím, že vytvářejí pro včely přirozenější prostředí než nesmylsné rozdělení plodiště po 17cm. NN vadí včelám daleko víc. Pokud by byly i dodávány s povoskováním, je to ideální stav pokud tedy chceme dávat včelám mezistěny..
    Problém je opět s jejich znovupoužitím po očištění.
    Ale tam je zásadní otázka proč včelám měnit dílo, zbavit je zásob propolisu a nechat na zimu na holém vosku a čistém dřevě. Vždyť propolis je přeci antivirotiku a máme problém s viry. Ne???!!??!! 🙂

    Úvodní tři teze autora jsou taky trochu mimo. Spíš vyjadřují jeho filozofii.
    Komunikace – To pak je i vosková mezistěna, drátky a dřevěný rám a mezistěn a přitavená až k okraji taky problém.
    Navíc to není tak jednoduché – viz třeba kniha od Tautze
    Tepelná izolace voskem nebo plastem v mezistěně? 🙂 Kde je tam tepelný spád aby to mělo smysl? 🙂 🙂 Naopak dobře řešený plast rámek v případě Žáka je lepší tepelná izolace – nemá takové ztráty jako rámek.. Opět to nejhorší je ráměk – ten nabourává pohodu.
    Ekologie a likvidace plastu – zásadní otázka proč bych jej měl likvidovat se neřeší. A pak sběrný kontejner. Z hlediska ekologie bych řešil u včelařství daleko závažnější ekologické stopy které včelaři zanechávají. Třeba modní vlna nových sklenic a vyhazování starých, kácení stromů na úly, hoblování fošen na 25mm stěny nástavků atd atd.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *