Melecitózní med, často označovaný jako cementový med, je specifický druh medu, který se vyznačuje vysokým obsahem trisacharidu melecitózy. Tento typ medu je známý svou tvrdou a krystalickou strukturou, která může způsobovat značné problémy včelařům i včelám. Jde o trisacharid v podobě malých bílých krystalků jako první narazil francouzský objevitel Bonastre na větvích modřínu v roce 1833.
Odtud také pochází jeho název, z francouzského méléze (v překladu modřín). První domněnkou bylo, že je medovice, která obsahuje určité množství trisacharidu melecitózy, obsažena již v rostlinném pletivu modřínu a strom ji sám produkuje na povrch.
Po přezkoumání 28 a s pomocí laboratorní metody papírové chromatografie se přišlo na to, že medovici produkuje polokřídlý hmyz (Hemiptera), který saje sladkou šťávu z rostlinných pletiv, využívá z ní z největší části bílkoviny a zbytek vylučuje v podobě lepkavé tekutiny bohaté na cukry. Tento hmyz je včelaři souhrnně označován jako producenti medovice (BACON, DICKINSON, 1957).
Chemické složení a vlastnosti melecitózního medu
Melecitózní med obsahuje vysoké koncentrace melecitózy, trisacharidu složeného z dvou molekul glukózy a jedné molekuly fruktózy.
Melecitóza je produkována hlavně mšicemi a jinými hmyzem, které sají mízu z rostlin a vylučují ji ve formě medovice, kterou následně sbírají včely.
Melecitózní med se vyznačuje následujícími vlastnostmi:
- Vysoká viskozita: Med je velmi hustý a rychle krystalizuje.
- Tuhost: Po krystalizaci se stává velmi tvrdým, což mu dalo přezdívku „cementový med“.
- Krystalická struktura: Krystaly jsou jemné a mohou zcela vyplnit plástve, což komplikuje jeho extrakci.
Vznik melecitózního medu
Melecitózní med, často nazývaný také cementový, pochází z medovice, která obsahuje vysoký podíl rychle krystalizujícího trichasaridu zvaného melecitóza.
Přestože se často uvádí, že tento med pochází především z modřínu (viz výše), praxe ukazuje, že včely mohou tuto medovici nasbírat i z jiných stromů napadených mšicemi.
Jakmile je medovice přinesena do úlu, zkrystalizuje během tří dnů, což znemožňuje její vytočení.
Pro včely je takový med v zimě obtížně přístupný, což může vést k jejich úhynu hladem nebo k silné úplavici.
Tento stav závisí na míře krystalizace medovice, obsahu melecitózy a na tom, kam a v jakém množství včelstvo tento med uložilo.
Producenti medovice dle Haragsima 1966
Vliv melecitózního medu na včely
Melecitózní med může mít několik negativních dopadů na včely:
- Nemožnost konzumace: Tvrdý a krystalický med je pro včely obtížně přístupný, což může vést k hladovění, zejména v zimním období.
- Zanášení úlu: Krystalizovaný med může ucpávat plástve a bránit včelám v jejich běžné činnosti.
- Zdravotní problémy: Nedostatečný přístup k potravě může oslabit imunitní systém včel a zvýšit jejich náchylnost k nemocem.
Pokud máte problém s cementovým medem a chybí vám dostatek souší, postupujte následovně:
Postup při nedostatku souší:
- Odvíčkování a nastříkání vody:
- Odvíčkujte plásty s cementovým medem.
- Nastříkejte do plástů vodu, která naruší krystalickou strukturu melecitózního medu.
- Namočení plástů:
- Ponořte plásty do vody a zatížíte je, aby byly celé pod hladinou.
- Nechte je namočené 2-3 dny.
- Vytočení medu:
- Po namočení plásty vytočte.
- Pokud je to nutné, celý postup opakujte, dokud nejsou plásty prázdné.
Jak postupovat po melecitózní snůšce (obecně)
Jakmile skončí melecitózní snůška, je důležité správně upravit plodiště.
V plodišti bychom měli ponechat krycí plásty, plásty bez melecitózního medu, plásty s plodem a ty, kde se cementový med nachází jen v menším množství, maximálně do jedné třetiny plástu.
Ostatní plásty s cementovým medem odstraníme a nahradíme je prázdnými soušemi.
Plásty s menšími věnci cementového medu proložíme prázdnými soušemi a včelám dodáme 10-12 kg cukru, aby měly stravitelnou cukernou zásobu v oblasti zimního chumáče.
Pokud je to nezbytné, doplníme zimní zásoby i koncem září.
Pokud už včely krmení nepřijímají kvůli nízkým teplotám (pod 10 °C), je vhodné krmítko zateplit, případně do podmetu umístit teplou cihlu.
Včely si musí včas vytvořit dostatek zásob na zimu
To je to hlavní, na co musíme při melecitózní snůšce myslet. Problém s cementovým medem musíme vyřešit co nejdříve, tak aby jsme zajistili dostatečné zakrmení.
Berme v úvahu zejména mezní termíny:
VESELÝ et al. (2013) tvrdí, že se stoupající nadmořskou výškou včely zpravidla dříve zimují, tudíž je nutné také dříve zahájit krmení.
V nižších polohách se udává termín 10. 9., s tím, že čím výše je úl položen, tím v dané oblasti obecněji dříve dochází ke snižování teplot a je proto nutné datum krmení upravit.
Postup na jaře:
Na jaře můžete nechat plásty vyčistit přímo ve včelstvu:
- Namočení plástů:
- Namočte plásty podle výše uvedeného postupu.
- Umístění plástů do úlu:
- Koncem března a počátkem dubna umístěte 2-7 plástů do včelstva k česnu, pokud zimujete v jednom plodištním nástavku.
- U nástavkových úlů podstavte jako nejnižší nástavek s cementovými plásty.
- Aktivita včel:
- Včely přenesou tekutou část medu nad plodové těleso nebo jej spotřebují.
- Zbytky krystalků vynesou z úlu ven.
Tímto způsobem získáte na jaře potřebné souše a včely využijí část cementového medu k podnícení.
Postup v létě:
Pokud snůška melecitózního medu přijde v červenci či začátkem srpna, postupujte následovně:
- Namočení a vyčištění:
- Použijte výše uvedený postup k namočení a vyčištění souší ještě před skončením doplňování zimních zásob.
Dobrý den,
k článku o melizitoze. Vše souhlasí. Ale u mne, JČ Tábor, je to trochu jinak. Rámky plné, ale struktura materiálu v rámcích (netuším, co to je) byla jako Indulona. Měkká, pastovitá, ale nejde vytočit. Krystalického medu dle vašeho popisu do 10%. Rámky jsem vyházel před včelín (cca 20 x Budečák na včelstvo, plné a zavíčkované po celé ploše) k vyčištění. Rámky mám vyčištěné, hlavně vosy, ale pod rámky velké množství materiálu do výšky 50 mm podél celé spodní loučky, vypadající jako osmahnutá strouhanka. Po zmáčknutí se nelepí, zůstáva sypká. Snůška zmizela, ale netuším kam, protože v úlech nic nepřibylo. Do prázdných rámků jsem ihned zakrmil řepný cukr, v pohodě – nyní. Co bude po jaru, to netuším. To, co vypadlo z rámků, kdyby zůstalo v rámcích, by asi včely nespotřebovaly a umřely by hladem. Hradil, 725 922 680