Kyselina mravenčí vs Gabon Flum

Dovoluji si přispět individuální zkušeností s léčením Varroa Destructor kyselinou mravenčí 65% v porovnání s přípravkem Gabon Flum.
(Příspěvek čtenáře R, Mohyly)

Kdy jsem prováděl léčení se zaměřením na Varroa destructor

Po posledním vytočení medu, první týden v měsíci srpnu jsem zaléčil v lednici zchlazenou 65 % kyselinou mravenčí. Použil jsem odpařovač YANNICK-O-KM viz foto.  Dávkovač plně otevřený.
Aplikoval jsem 130 ml na dobu 1 týdne. Spad jsem měl po týdnu cca 35 kleštíků. Tedy 5 na den v průměru.
Postupoval jsem podle informací na vcelky.cz viz:

Zdroj: http://www.vcelky.cz/kyselina-mravenci.htm

Vzhledem k nadmořské výšce 460 m.n.m. a zastíněnému stanovišti jsem měl teploty na stanovišti většinou do 25 st. Celsia. Rámková míra 39×24

YANNICK-O-KM

Proč jsem použil Gabon Flum

Podotýkám, že nejsem zastáncem tvrdé chemie, ale po loňských úhynech, kdy jsem léčil právě 65% kyselinou mravenčí, (tak abych pokryl celou dobu po kterou je zavíčkovaný plod a vněm další kleštíci) jsem zaznamenal už koncem října padlá včelstva.

Rozhodl jsem se po výše uvedené aplikaci 65% aplikaci kyseliny mravenčí vložit do pokusného včelstva dva dýhové  pásky Gabonu Flum. Výsledkem na kontrolní podložce už na druhý den jsem byl velice nemile překvapen. Obrovský spad kleštíka! Prakticky celá kontrolní podložka. Jakoby tam někdo vysypal mák!
Aplikace léčiva Gabon Flum: (zdroj: beedol.cz)

Jaká byla prevence a monitoring Varroa destructor během roku

Ještě bych na upřesnění rád dodal, že jsem stanoviště kontroloval denně a nezaznamenal jsem během měsíce žádnou loupež (možnost zavlečení kleštíka ze sousedních včelstev).
V červnu jsem u pokusného včelstva kontroloval spad na podložkách a ten byl během 10 dní v průměru 2-3 kleštíci. (Tady jsem možná udělal chybu a měl jsem použít některou z více vypovídajících metod monitoringu jako je smyv nebo kontrola práškovým cukrem.)
Navíc se jednalo o loňský oddělek, který jsem ještě před rozkladením matky, když byl bez plodu, ošetřil postřikem roztokem kyseliny mléčné.

Vyhodnocení pokusu s Gabonem Flum

Chápu, že toto porovnání léčebných postupů není příliš vypovídající, velkou roli hraje lokalita, míra zavčelení v dané oblasti, síla včelstva atd…nicméně zjišťuji, že při použití 65% kyseliny mravenčí, i když bude patrný nějaký spad, nemáme jistotu, že jsme včelstvu od kleštíka ulehčili.
A to zejména za účelem zajištění dostatečně silné generace zimních včel.
Domnívám se, že v silně zavčelených lokalitách je potřeba minimálně Formidol 81, jak dokládá na youtube na svém kanálu včelař pan Sedláček.
Neberte to prosím, jako propagaci léčiv z Dolu, jedná se čistě o moji osobní zkušenost.
Pokud se někdo rozhodne přistoupit k léčbě Gabonem ještě bych rád upozornil na možnost rezistence na Gabon. Stránky s mapkou výskytu rezistence:

Na závěr přikládám níže pro objektivitu video pana Sedláčka, který porovnává účinky kyseliny mravenčí Formidol 81 s Gabonem Flum na svých včelstvech.

Autor: R. Mohyla

ZDROJE:
BEEDOL.CZ: OCHRANA DLOUHOVĚKÝCH VČEL [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné z: https://www.beedol.cz/leceni/ochrana-dlouhovekych-vcel/#aplikace-gabonu

Čtěte také o Varroa destructor:

Kleštík včelí v číslech

Kyselina šťavelová – snadno a rychle

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 4.8]

2 Komentářů

  1. Josef

    Přesně tak, nikdo o tom nemluví, ale dost včelařů gabon používá. V hodně převčelených oblastech je to prakticky nutnost, jen to chce kombinovat léčebné postupy, zařadit i zootechnický zásah proti VD. Hlavně aby nevznikala rezistence. A používat jen skutečně při silném zamoření VD, nikoliv jako každoroční prevenci!!!!

    1. V.H.

      J,j všichni maj strach z ekobio fanatiků, ale jsem za ně rád, neb jim prodávám každý rok oddělky:) 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.