Zdravím včelaři. Mám pro Vás zajímavé info o včelkách.
Byl jsem včera na srazu VMS od spolku PSNV (psnv.cz) v Brně na Mendelově univerzitě. Bylo tam samozřejmě dost demagogie, jako vždy, především o tom, jak za vše může varroóza nebo viry. Taky šlo vidět, jakým byznysem se roztoč stal. Těch přípravků v hubení roztočů je už celá řada a stát to dotuje, takže je jasné, kde to spěje. Nastěstí tam byly i světlé chvilky.
1) roztoč přenáší virus deformovaných křídel. Ten dokázal včelstva likvidovat v posledních letech mnohem více, než samotná varroa. Jak ale na to zareagovala příroda? Představte si, že se objevil ten samý virus ale typ B. Neví se odkud přišel (samozřejmě, na to se ani nikdy nepřijde, to je ta dokonalost přírody). Typ A přetransformovali včelky na typ B a roztoč při sání lymfy začal tento typ roznášet. Typ B není škodlivý a když je v těle roztoče nebo včely, už nemůže dojít k infikaci zákeřným typem A. Takže se nyní hovoří o očkování. Jenže kdo typ B vymyslel? Naše laboratoře to nebyly. Ano, nyní jej získáme, namnožíme a budeme možná očkovat, ale uvědomte si tu dokonalost přírody, jak si dokázala pomoct, úplně sama a takřka za pár let, co došlo k velkému rozšiřování viru přes roztoče.
2) Dobromysl obecná – bylina, jejíž pyl účinkuje proti mikrobům a roztočům. Jeho extraxt je prudce jedovatý pro roztoče varroa a včelstva sbírající pyl z tého byliny se samoléčí. Účinost je u extraktu 100%, tedy vyšší než u jakékoliv syntetické látky, kde je max. 99,9%, tam je 100%, zabije doslova všechny a rezistence nikdy nevznikne. Obsahuje taky látky aktivní proti moru, takže včelstva vytvářející kašičku pro larvičky z tohoto pylu budou opět velmi dobře chráněna proti moru. Prostě bylinky, co k tomu více dodat, příroda.
3) Když roztoči roznáší virus deformovaných křídel typu A, je jich potřeba min. 700 aby vůbec vznikla epidemie. Při počtu 2000 už může dojít ke kolapsu včelstva. Takže tyto čísla se taky velmi hodí. Jestli máte 200 roztočů ve včelstvu, vůbec nic se neděje. Pokud samozřejmě nezaúčinkují v kombinaci i další viry, ale to už by byla velká náhoda.
4) Kys. šťavelová – účinnost více než 95%, tedy nyní jako Varidol (amitraz). Včelstva se postříkají v období bez plodu – tedy v období zimy. Normálně na loučky, dílo se nerozebírá. Nevýhoda je, že je kys. šťavelová korozivní, proto to chce nerezové hřeby, aby úly vydržely nějakou dobu. O šťavelce jsem taky už dávno slyšel, ale až nyní jsem na ni viděl dobře udělanou prezentaci. Takže taková celkem přírodní látka, po které nevznikají rezidua ve vosku a medu jako u Amitrazu. Rezidua amitrazu jsou velmi stabilní a působí neurotoxicky i po delší době. Samozřejmě výhra to taky není, protože taky dokáže včelky trošku poleptat, ale je to lepší cesta než syntetickým neurotoxinem.
Jsem rád, že jsem tam byl, nějak se zase posunu. Především zkusím aplikaci šťavelky u včelstev, kde ještě musím varroózu jednou za rok řešit. A naseju místo svazenky dobromysl. Jen to chce sehnat osivo za dobrou cenu a v dostatném množství. Popř. ještě tymián obecný je taky proti varroa.
Jan Peterek
