Jak zvládnout včelí roj

Přirozené rojení včel

Přestože se včelař o své včelstvo pečlivě stará, je přirozené, že se některé včely vyrojí.
Je důležité, aby si včelař všiml rojení hned na začátku, aby mohl sledovat, kam roj letí a kde si sedne.
Jinak je odkázán na dohledávání a pomoc sousedů.
Včelaři obvykle vědí, kam jejich roje směřují, protože některá místa se zdají být pro rojení obzvlášť vhodná.
Včelí roj se nejčastěji usazuje někde v blízkosti úlu. Většinou na větvi, kmeni stromu, střešním trámu nebo jiném vhodném místě.
Včely se semknou do chumáče a vytvoří typický rojový hrozen.
Ten na místě vydrží několik hodin, leckdy i den či dva. Lidské příbytky však naštěstí příliš nelákají, a roje do domů zalétávají jen zřídka.
Pokud máte na zahradě roj včel a není přímo u dveří, nemusíte panikařit. Vyrojené včely mají jiné starosti než rozdávat žihadla.

Stavební rámek jako barometr nálady včelstva

Příprava na sběr roje

Když včelař sleduje rojení, připraví si potřebné nářadí a čeká, až se většina včel usadí v hroznu.
K sběru používá roják, což je uzavíratelná bedna s větráním, do které může vložit plást s otevřeným plodem.

Způsoby sběru roje

Roj se sbírá různými způsoby podle situace – setřásáním, sklepáváním z větví nebo smetáním přímo do rojáku.
Pokud je roj vysoko, používá se rojochyt, což je pytlový vak na dlouhé tyči. Je důležité, aby byla do rojáku chycena i matka.
Včely, které se při sběru rozlétly, se postupně stáhnou za matkou do rojáku, který zůstane s otevřeným česnem pod místem zavěšení roje až do večera.
Roják by měl být umístěn ve stínu, aby na něj nesvítilo přímé slunce, jinak by se včely mohly znovu vyrojit.

Umístění roje do rojáku

Pokud se matku nepodaří chytit do rojáku, včely se vrátí na původní místo.
Jakmile se včely stáhnou do rojáku, je třeba ho uzavřít, větrat a uložit do tmavé, chladné místnosti, ideálně do sklepa.
Tam se roj uklidní a druhý den ho včelař usadí do čistého, vydezinfikovaného úlu.

Odkaz na komerčně vyráběné rojáky

Usazení roje do úlu

Úl může být vybaven až deseti mezistěnami podle síly roje.
Pokud jde o prvoroj, doporučuje se vložit i světlou souš, aby matka mohla ihned klást vajíčka.
Někdy se doporučuje vložení plástu s otevřeným plodem, který včely začnou hned ošetřovat, což usnadňuje jejich usazení v úlu.
Roj má silný stavební pud, který je dobré maximálně využít pro tvorbu nového díla.

Péče o nový roj

Roj necháme v klidu a asi po třech dnech začneme krmit cukerným roztokem v poměru 1:1.
V prvních dnech mají včely zásoby medu v medných volátkách, ale nedostatečné obsazení česna nového úlu by mohlo vést k vyloupení roje.
Pokud je snůška, není třeba krmit. Do dvou týdnů se zkontroluje kladení matky, zejména u porojů, a jak pokračuje stavba na mezistěnách.

Využití slabých rojů a roje neznámého původu

Včely v roji staví velmi rychle a při pěkném počasí lze přidat další mezistěny.
Slabé roje se využijí jinak – včelami se posílí slabší včelstva nebo se použijí pro chov matek, přičemž matka ze slabého roje se likviduje.
Roje neznámého původu se musí utratit.

Kontrola mateřského včelstva po vyrojení

Po vyrojení se mateřskému včelstvu odstraní všechny matečníky kromě jednoho dobře vyvinutého, aby s velkou pravděpodobností nevylétly poroje.
Do dvou týdnů se zkontroluje kladení matky.

Definice poroje

Ve včelařské terminologii pojem „poroj“ označuje skupinu včel, která se vyrojila ze včelstva následně po hlavním rojení.
Když se včelstvo vyrojí, vytvoří se primární roj, často nazývaný „prvoroj“ nebo „matečný roj“, který obvykle obsahuje starou matku a značnou část včel. Pokud v původním úlu zůstane dostatek včel a plodů, může dojít k dalšímu rojení.
Tyto následné roje, které se vylíhnou po primárním roji, se nazývají „poroje“ (někdy také „následné roje“). Tyto poroje mohou obsahovat mladé matky, které se teprve vylíhly, a menší počet včel.

Rojivost včel a nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem

Vliv rojení na pokles medného výnosu

Medný výnos u vyrojeného včelstva může klesnout významně.
Přesný pokles závisí na několika faktorech, jako je čas rojení, velikost včelstva a podmínky prostředí. Obecně platí:

1. Rojení v jarních a raně letních měsících:

Pokud se včelstvo vyrojí na jaře nebo na začátku léta, může ztratit významnou část své pracovní síly právě v době, kdy je nejvyšší dostupnost nektaru.
Pokles medného výnosu může být 30–50 %, někdy i více, v závislosti na velikosti roje a jeho načasování.

Rojení v pozdější části sezóny:

2. Pokud se rojení odehraje později v sezóně, může být dopad na medný výnos menší, protože hlavní období snůšky již může být za vrcholem.

Zdroje:
vcelarstvi.cz
Včelařství, Přidal, Čermák, 2005