Každý zná přísloví: „jste to, co jíte“. Vybíráte v obchodě kvalitní potraviny? Snažíte se jíst zdravě? Proč
to vlastně děláte? Abyste byli zdraví? A co včelky? Jak je máte rádi a jakou stravu jim na zimu
dopřejete?
Každý ví, že med je velmi zdravý pro své složení a taky to, že obsahuje široké spektrum antibiotických
látek. Tak proč, když chcete mít zdravá včelstva, jim dáváte na zimu obyčejný cukr, který neobsahuje
zhola nic?
Kdyby měl člověk pojídat pouze cukr, za chvíli by měl zdravotní problémy pro nedostatek
vitamínů. Stejné je to u včel. Je doslova zázrak, že včelstvo přežije zimu pouze na cukru, jak včelaří
nemálo včelařů. Snažte se cukr co nejvíce omezit, není to problém. Zjistěte si, zda se ve vaší lokalitě
vyskytla někdy melecitóza. Já to zjišťoval a údajně za posledních 60 let tady melecitóza nebyla a dále
se záznamy už nevedly. Taky si uvědomte, že často neplatí pravidlo: první med je květový, druhý
lesní.
Medovice se objevuje zpravidla v červnu. Obsahuje nižší obsah vody a tak nepotřebuje tak
dlouhé zpracování včelkami a dá se točit brzy. Až v červenci kvetou lípy, to je zpravidla poslední
snůška. Choďte po krajině a všímejte si, co kdy kvete a před lípou včelstva opět s citem vytočte a po
lípě si už jen vezměte přebytky. Lípy dávají hodně nektaru, takže zimování na medu není problém, já
vůbec neřeším skladování rámků s květovým medem a následné vrácení do úlů, pouze po lípách
odeberu přebytky.
Další věcí stresující včelky jsou jarní prohlídky. Včelstvo je s přírodou spjaté a moc dobře ví, že teploty
kolísají, jednou se oteplí, pak zase ochladí. Když se v únoru oteplí, včelstvo nezačne ihned
s obrovským plodováním, ví, že se počasí může zase zvrtnout a tak začíná plodovat velmi opatrně.
Dobře mezi sebou komunikují, chovají se velmi pečlivě a pak přijde včelař a celé jim to rozebere a pak
zase složí. Když už nějaká jarní prohlídka, tak důkladně zvážit počasí, dlouhodobou předpověď a
opatrně oddělat rámky po první rámek s plodem. Pak dílo zase co nejrychleji poskládat, matku vůbec
nehledat, pouze ověřit, že tam je a že ploduje. To se dá ověřit i zvenčí – nošením pylu (na nošení pylu
se dá celkem spolehnout pouze právě na jaře), velkým rozdílem teploty vevnitř úlu a vně, což vede ke
kondenzaci vody na fólii apod.
Kupte si bezdotykový teploměr, funguje opravdu skvěle. Jarní nátěr
plodu vidím až jako barbarský, myslím si, že by měl člověk dodržovat určité hranice a snažit se
včelkám do života vnést pohodu tak, jak ji od přírody znají. Nestresovat je jarním podněcováním ve
smyslu rozplodovat matku a vytočit více medu. Pak jsou zase problémy s varroázou apod. Včelaři ví,
že více plodující včelstva mají více varroázy, tak je do plodu tolik netlačte, nechte jim klid.
Jsou to tvorové, ze kterých nic víc nevycucáte, ani cukrem, ani jarním podněcováním, ani
stanovištěm, které by včelky donucovalo k větší aktivitě. Pokud se z nich budete snažit vydolovat co
nejvíce, nakonec se vám to stejně vrátí…
Ing. Jan Peterek, Frýdek-Místek, 28.11.2015, peterekj@seznam.cz
Ahoj Jane,
děkuji za další výborný článek.Jsem rád že jsou i včelaři kteří nemají potřebu včelstva neustále „chemicky“ upravovat a stresovat častými prohlídkami.Když srovnám tvůj pohled na včelstva s rady zkušených včelařů tak se vaše názory vůbec neshodují.Jako začínající včelař jsem dostal mnoho rad,mezi nimi i „cenné“ rady jak je důležité jarní podněcování. 🙂 Opravdu je rozdíl mezi klasickým včelařem a medařem…
ahoj F.