Dobrý den včelaři. Jak se mají vaše včelky? Máte zazimováno, zaléčeno? Jak hodnotíte letošní rok?
Těšíte se na další? Jaký je váš vztah ke včelkám? Včelaříte aktivně nebo pasivně?
Všichni víte, že je včela nedílnou součástí přírody a asi taky víte, že je včela náchylná na čistotu
prostředí a že tam, kde jsou včely, je čistý vzduch. Samozřejmě platí pouze u volně žijících včelstev.
Četli jste, že je v Číně už tak znečištěné prostředí, že se už v určitých částech včelstva vůbec
nevyskytují a že uměle dotažená včelstva do těchto míst rychle kolabují? Víte, že už tam opylují
stromy lidé štětečkami a že se to čínani snaží změnit tak, že pracují na malých robotických dronech,
kteří by nahradili včely? Četli jste, že má USA problém s CCD? Tedy kolapsu včelstev? Četli jste, co se
chystá u nás za pár let? Články píšou, že za pár let zřejmě bude muset včelař vždy po třech letech
obnovovat celý chov, neboli že člověk nese plnou vinu na tom, že to včelstva začínají ve velkém
v civilizovaných zemích vzdávat. Co si o tom myslíte, co Vás nyní napadlo?
– Že se nic neděje, že je letos zase vše ok?
– Nebo že se zdá, že bude potřeba něco dělat, ale co a kdo s tím má začít?
Pokud si myslíte, že je správná odrážka první, tak dál ani nečtěte, bude to pro Vás zřejmě jen ztráta
času, protože já zastávám názor, že s tím bude potřeba něco dělat a dále popíšu mé některé názory,
co by se mělo změnit.
– Včelaři vidí F1 matku jako tu pravou, dokonalou pro jejich chov
– Včelaři se za úhyny stydí (ano, většina je díky nim, některé ale ne)
– Včelaři nechápou podstatu přírody
– Včelaři říkají sprostému hubení roztočů léčení, což navozuje pocit něčeho správného
– Včelaři spoléhají, že jejich problémy vyřeší druzí
– Včelaři nechápou potřeby včel pramenící z jejich zvyků a návyků z dlouhé historie, kterou za
sebou mají
– Atd…
Zastávám plně přírodní názor, tedy například přirozeného, nepříbuzenského páření (jsem proti
inseminaci), protože příroda moc dobře ví, že příbuzenské páření neplodí kvalitní jedince. Jsem taky
zastánce cesty v hledání varroatolerantních včel. Zatím ještě nemám včelstva, která by přežila několik
let bez chemie, takže o tomto až za pár let, ale je pravdou, že jsem už mluvil s několika včelaři, kteří
v tomto stavu už jsou.
Na jedné přednášce bylo řečeno, že když se spáří varroatolerantní matka a špatný trubec, vznikne
včelstvo s polovičními vlastnostmi, ale pokud použijeme tuto matku místo matky špatné, mám zde
určitý posun k lepšímu, další roky můžeme pokračovat. Takže osobně jsem za trubce od souseda rád.
Je to podobné u lidí, vysoce inteligentní člověk často nepochází od dvou, vysoce inteligentních rodičů,
ale často od středně inteligentních popř. od jednoho s vyšší inteligencí a jednoho středně
inteligentního, takže nepotřebujeme mít za každou cenu oba rodiče kvalitní. Hodně včelařů si myslí,
že šlechtění v domácích podmínkách nemá smysl, proč? Protože trubci od souseda…
Pokud si stále myslíte, že nemám pravdu a chtěli byste důkaz. Požádejte mě a já vám dám kontakt na
včelaře, který se tímto výzkumem nabýval a který tyto výsledky přednáší.
Když vezmeme matky F1 obecně, víme, že jsou na nemoci trošku méně odolné. Ale jak je to možné?
Jak to, že když přijde špatný rok, padají F1 matky jako první? Mají přece kvalitní oba rodiče. Odpověď
je už na každém z vás.
Nechovejte pouze F1 matky, třeba na nich začněte, pak už jen vybírejte ty kvalitní a dále je
rozchovávejte. A co vlastnosti, co medný výnos, nebude se generace od generace snižovat? A co si
myslíte, že bylo za těch posledních několik desítek miliónů let? Kde jsme vzali včelstva s dobrým
výnosem? Nějakou genetickou úpravou nebo jsme vzali ty, které tady byly a jen vybrali ty kvalitnější
pro rozchování? Opravdu si myslíte, že je F1 matka skvěle odolná vůči moru, protože má skvělý čistící
pud a když budeme mít za pár let matku F5, hrozí nám mor? Pokud by to byla pravda, tak už by tady
včelstva dávno nebyla. Ještě jednou opakuji, jsem zásadně proti inseminaci. Nikdy nevybere
správného trubce. Až vyberete správnou lidskou spermii, až toto budete umět, pak můžete vybírat
trubce. Pokud toto neumíte, tak vždy vyberete ty špatné. Což je důsledek vlastností F1 matek: nízká
přirozená odolnost vůči nemocem. Pokud budete hrdí na své F1 matky kmene toho a toho a po ztrátě
včelstev nakoupíte další F1 matky, tak pak se podílíte na tom, že tady bude zanedlouho kolaps
včelstev, protože F1 matky budou plodit F1 trubce a F1 trubci jsou ti špatní, protože nevznikli
přirozeným sexem a budou roznášet špatné geny. Fakt je takový rozdíl mezi přírodním pářením a
inseminací? A co třeba ty naklonované ovečky, proč tak rychle umřely? Protože v přírodě je něco
hlubšího, co člověk nikdy nepochopí. Pokud budeme pokračovat v umělých postupech i u lidí,
budeme za pár desítek let všichni závislí na prášcích, tak jako nyní včely, naprosto neschopné přežít
pár měsíců bez zásahu člověka.
Co když máme úhyn? Co když se bavíme s okolním včelařem a říkáme mu tuto informaci? Stydíme
se? Hrbíme se před ním? Omlouváme to, vymlouváme se? Ale víte, že je to dobře? Že padnou ty
nejslabší včelstva? Pokud by nám mělo padnout každý rok 20% včelstev a my bychom ztráty nahradili
rozchováním nejlepších včelstev, to by byl konečně nějaký genetický posun! – přirozenou selekcí,
které bychom mohli klidně trošku pomoct. Než jen tupě kupovat včelstva s původem kdo ví odkud.
Víte, že někteří lidé mají gen, který brání v rozvinutí HIV? Víte, že kdyby se všichni nakazili touto
chorobou a nebyla na ni žádná léčba, že by lidstvo nevyhynulo? Co si myslíte, jak by to dopadlo u včel
a u naší slavné varroázy? Všechny by umřely do posledního? Víte, že existují dokumenty ukazující, že
10% včelstev přežije bez ošetření? Co si myslíte o tom, jak by to dopadlo, kdybyste dovezli na nějaký
ostrov 150 včelstev a nechali je tam svému osudu. Vyhynuly by? Já vám hnedka povím výsledky
tohoto experimentu. Rok první: 150, rok druhý 80, rok třetí 10, rok čtvrtý 15, rok pátý 20, rok šestý
test ukončen. Co to dokazuje? Vyřešila by si to příroda sama nebo si myslíte, že aplikovat chemii
musíme, aby včelstva v naší zemi vůbec přežila?
Nenabádám k tzv. bond testu, ten by se ani mi dělat nechtělo, ale co se tak snažit, aby 20% včelstev
padlo a my si ještě před tímto stavem vytipovali včelstvo plemenné? Myslíte si, že je správné po
podzimní trojnásobné aplikaci amitrazu, což je látka neuvěřitelně zabíjejí a následně po tom, kdy se
dostane první roztoč do včelstva někdy v dubnu či květnu hnedka dva měsíce na to v červenci
používat další chemku? Tedy mít roztoče v úle několik týdnů a už tam cpát chemku? Myslíte si, že to
včelám nevadí? Co kdybyste si vzali dvoje nebo troje antibiotik najednou? Jasně, přežili byste to, ale
co vaše zdraví, co vaše kondice? Varidol, Formidol, gabon, všechno to jsou tzv. dryáky (velmi silná
léčiva). Dají se antibiotika považovat za dryáky? Spíše ne, ale co dvoje nebo troje antibiotik? To by už
dryáky byly. Tak více co, podejte někomu dryák několikrát do roka. Jsem zvědav, v jakém stavu by
dotyčný byl, možná by to byl podobný stav jako po chemoterapii.
Uvědomme si, že jsou tady včely velmi dlouhou dobu, nikdo z nás si ji nedokáže ani představit.
Včelstva se plně přizpůsobila přírodě a to, co je přírodní, je zdravé. Jakékoliv vybočení z těchto
standardů je vždy špatné. Například se musím jen smát nad články typu: zimování na medu je lepší,
než na cukru. Má otázka zní: A to si jako někdo myslel, že je opak lepší? Tak to se pak nedivím, že
nám za chvíli začnou kolabovat včelstva i u nás, v Evropě.
Co vás bere více, hodně medu nebo zdravé včely? Zamyslete se nad svým včelařením, zda chcete
svým potomkům předávat včelstva, která se v dlouhodobém časovém měřítku nedokážou udržet.
Přestaňte chválit svůj kmen včel a jejich výnos. Ve včelařství často platí pravidlo:
čím méně medu, tím lepší včelař. Nestyďte se za úhyny a za své noname matky (matky bez původu).
Začněme aktivně odstraňovat špatné a rozchovávat dobré včelstva.
A jak poznat špatná a dobrá včelstva? Velmi jednoduše: Špatné je to, které nepřežilo. Dobré je to,
které přežilo. Sledujte svá včelstva, začněte je mírně více zatěžovat varroázou, třeba jen část vašeho
chovu, aby se to nezvrtlo. Nemusíte dojít vždy až do stavu úhynu, sledujte přirozené spady a
zasahujte pouze tam, kde je to potřeba. Klidně zachraňte špatné včelstvo, které by bez chemie
nepřežilo, ale následně mu nedovolte chovat trubce (odstraňujte trubčinu) a nejlépe vyměňte matku.
Varroáza je nyní na prvním místě, ale až začnou kolabovat včelstva na znečištěné prostředí, budeme
se muset aktivně podílet na hledání včelstev odolnějších aktuálnímu klimatu. Bohužel, včelky budou
muset bojovat a budou se muset přizpůsobit a my jim v tom budeme muset pomoct, pokud se
nechceme dostat do stavu, jaký je nyní v USA nebo v Číně.
U dalšího pokračování brzdy nashledanou, ještě je potřeba v tomto tématu vysvětlit především
poslední bod ve výčtu chyb na první stránce a to: potřeby včel, ale to až za pár dní.
Ing. Jan Peterek, Frýdek-Místek, peterekj@seznam.cz
Jan Peterek – Blízká budoucnost
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 5]
Děkuji za nabídku a těším se na další informace