K čemu může dojít pokud zavíčkovaný plod převládá nad otevřeným? Jak předcházet vyrojení včel.
Včelstvo se nejvíce do kondice dostává v období zvýšeného přísunu pylu a nektaru.
Matka zvyšuje intenzitu kladení a úlový prostor se rychle zaplňuje sladinou a plodem.
Matka začíná být v kladení omezována nedostatkem prostoru.
Rojení je přirozený způsob rozmnožování včel
Ano, na toto je třeba nezapomínat. Včelstvo má rozmnožovací pud nejsilnější v době hojnosti nektaru a pylu.
Kumu to však nevyhovuje je právě včelař, který potřebuje využít období nejsilnějších snůšek pro sebe a maximalizovat medný výnos.
Ve včelařské praxi se proto různými chovatelskými zásahy snažíme ovlivnit právě rojovou náladu včelstva.
Podívejme se na jeden z biologických faktorů vzniku rojové nálady ve včelstvu.
Přebytek krmné šťávy mladušek
Kontrolou úlu zjišťujeme, že zavíčkovaný plod převládá nad otevřeným plodem. Co nastane?
Jakmile se ze zavíčkovaného plodu začnou líhnout mladušky (krmičky,kojičky), a jejich počet značně vzroste, stane se, že najednou neví co s krmením, neboť otevřeného plodu (hlavní odběratel krmné šťávy) je zoufale málo.
Úlohy včelí dělnice po vylíhnutí jsou popsány v tomto článku.
A tak místo transportu sekretu hltanových žláz k larvám v otevřeném plodu, začínají mladušky konzumovat krmnou šťávu sami.
Jsou zaznamenány i případy, kdy se krmnou šťávou určenou pro plod krmí dělnice navzájem. (Přidal, 1997)
Tato potrava může vyvolat zduření vaječníků dělnic a ty pak začnou stavět rojové matečníky.
Jak předejít vyrojení včel
Asi nejjednodušší řešení je, že v okamžiku, kdy pozorujeme výše popsaný nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem, odebrat pár plástů se zavíčkovaným plodem na oddělek i s obsedajícími včelami (pozor, aby tam nebyla matka).
Včelstvo se bude snažit dohnat tuto ztrátu, neboť za odebrané plásty s plodem vložíme souše nebo mezistěny, se kterými včelstvu přibude práce.
Včelstvu tak již nezbude energie na vyrojení.
Další možností je přidání rámku s otevřeným plodem z jiného včelstva – aby kojičky dostaly možnost krmit.
Zde může být diskutabilní přednášení plodu z jiných včelstev z pohledu možného šíření nemocí.
Předpokladem zdaru je však včasné provedení všech výše uvedených kroků.
Dále je třeba podotknout, že k vyrojení může dojít i z jiných důvodů, např. přehřátí úlového prostoru či genetické dispozice matky daného včelstva.
Pokud se vám článek líbí a chcete podpořit naši publikační činnost,
sdílejte odkaz na Facebooku nebo odešlete odkaz příteli včelaři.
Děkujeme.
redakce BeeInfo.cz
Literatura:
Přidal A., H·slbachov· H., Kubiöov· S. 1997: Stav hltanov˝ch ûl·z a vaječnÌků dělnic včely medonosnÈ (Apis
mellifera L.) v obdobÌ rozvoje včelstev a rojenÌ. Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae
Brunensis (Brno) 45 (3-4): 51-58.
Foto zdroj:
Waugsberg (talk · contribs) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html),
CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) or CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5)], from Wikimedia Commons
