Metoda jarního podněcování včelstva pro využití snůšky z ovocných stromů.

Ladslav BŐHM ve své knize Snůška z ovocných stromů rozvádí metodu švýcarského včelaře Dr. Morgenthalera, který se vyjádřil k podněcovacímu krmení slovy:

Podněcovací krmení je v rukou mistra bezesporně výborným prostředkem k docílení silného včelstva. Na jaře působí silné plodování  a činí včelstvo schopným  využít první jarní snůšky z ovocných stromů. Na podzim zase opatřuje množství mladých včel k přezimování.

Kdy začít podněcovat včelstvo

Důvodem tohoto jarního podněcování je skutečnost, že včely nejdou do první snůšky v plné síle a další snůšky mohou být v některých krajích (lokalitách) velmi omezené nebo úplně vypadnou.
Jako výchozí bod podněcování BŐHM uvádí první jarní prolet včel, kde zjišťujeme stav včelstva. Po proletu začne podněcovat podle vypočítaného dne rozkvětu ovocných stromů podle zákona 40 dní. 

Vývoj dělnice od položení vajíčka trvá 21 dnů. Aby se včela stala létavkou – včelou, která vyletuje z úlu za sběrem nektaru, pylu a vody, uplyne dalších 20-21 dnů. Od nakladení vajíčka do buňky až k létavce uběhne 41 dnů.

Příklad: Ovocné stromy rozkvétají v naší lokalitě kolem 22. dubna. Čtyřicátý den před 22. dubnem je 14. březen. O toho ještě můžeme počítat 5 – 10 dnů jako rezervu. Počátek podněcování tedy připadne na 9 až 14 březen.

Způsob podněcování včelstva

V prvním týdnu Bohm podává včelstvu 3 x roztok medu ve vodě v poměru 1:5. V krajní nouzi lze použít i cukerný roztok. Řídký tekutý roztok nutí včely v časném jaru do velmi silného plodování. Včely totiž upřednostňují krmení plodu tekutou potravou, tuhou potravu (těsta) spíše ukládají jako zásobu. (Tuschhoff)

Včely, které mají dostatek vody v řídkém roztoku, nesnaží se létat za vodou a soustředí se na sběr pylu, který je pro plodování a zdravotní stav včelstva velmi důležitý.  Čím více se blížíme k datu očekávané snůšky, tím více hustý roztok včelám podáváme.

Tady je nutné poznamenat, že rozplodované včely budou mít i zvýšenou spotřebu zásob, tak bude zřejmě skutečně nutné doplňovat zásoby ať už zmíněným podněcováním nebo přidáním starých zásob v rámcích, pokud je máme k dispozici, až do doby začátku snůšky. (pozn. redakce)

Velmi důležitý je přísun pylu. Bohužel v době mezi 10 a 25 březnem nebývá každý rok dostatek přírodního pylu. Proto je někdy nutné využít pylových náhražek jako je např. sójová mouka. Pylové náhražky je velmi vášnivě diskutované téma, proto přikládám odkaz na Studii náhrady pylu – Biologicky aktivní náhrady ve výživě včel (pozn. redakce)

Zdroje:

BŐHM, Ladislav. Snůška z ovocných stromů. I. Praha: Brázda, 1948.

Foto:
By Simon Koopmann (Own work) [CC BY-SA 2.0 de (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/de/deed.en)], via Wikimedia Commons

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Kirschbl%C3%BCte_Fr%C3%A4nkische_Schweiz_SK_0001.jpg

[Celkem: 19    Průměr: 2.9/5]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *