Úspěšné přezimování včelstva závisí především na kvalitě a síle tzv. zimní generace včel – dlouhověkých včelích dělnic, které se líhnou ke konci sezóny a přežívají až do jara. Právě tyto dlouhověké zimní včely udržují během zimy teplotu v úlu, pečují o matku a brzy na jaře vychovají první nové potomstvo. V době, kdy si většina lidí užívá letní dovolené, se tedy ve včelstvech již rozhoduje o jejich osudu v nadcházející zimě (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Cílem zodpovědného včelaře je proto vychovat co nejpočetnější a nejzdravější zimní generaci. Následující článek rozebírá vývoj zimních včel, význam včasného krmení a účinného ošetření proti varroáze v období jejich tvorby a zdůrazňuje klíčovou roli zimní generace pro přežití včelstva.
Vývoj zimní generace včel
Zimní generace včel (dlouhověké včely) se začíná ve včelstvu objevovat s koncem léta. Určité procento dlouhověkých dělnic se líhne již během července, za stěžejní období lze však považovat srpen a začátek září (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Tyto včely žijí podstatně déle než krátkověké „letní” včely z hlavní sezóny – zpravidla kolem 5–8 měsíců, tedy od konce léta až do časného jara následujícího roku. Příčinou jejich dlouhověkosti je změněná fyziologie: mají dobře vyvinuté tukově-bílkovinné tělísko v zadečku jako zásobárnu živin a silné hltanové žlázy, takže jsou schopny přežít zimu a na jaře krmit plod i bez příjmu čerstvé potravy (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Aby se taková generace dlouhověkých včel mohla vyvinout, potřebuje včelstvo vhodné podmínky – dostatek kvalitní potravy během vývoje larev i prvních dnů života mladých včel, dostatek prostoru pro plodování koncem léta a zdravé chovné včely (tj. zdravé mladušky a krmičky, které vyživují larvy zimní generace).
Je důležité si uvědomit, že silné letní včelstvo lépe připraví kvalitní zimní generaci než včelstvo slabé. Pokud je včelstvo v létě oslabené (např. pozdním rojením nebo nevýkonnou matkou), nedokáže odchovat dostatek dlouhověkých včel k úspěšnému zazimování – v takovém případě je vhodné posílit jej spojením s oddělkem (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Z hlediska vývoje zimních včel je také nežádoucí, aby včelstvo mělo v závěru sezóny dlouhou přestávku v plodování. Například pokud dojde v létě k výměně matky a několik týdnů není v úlu kladen žádný plod, může se stát, že chybí jedna generace mladušek a podíl dlouhověkých včel v populaci pak nebude dostatečný. V ideálním případě by matka měla klást nepřetržitě až do doby vytvoření potřebného množství zimní generace – tomu napomáhá správné podněcování a včasné zakrmení včelstva (viz dále).
Význam včasného krmení pro tvorbu zimní generace
Po posledním medobraní nastává pro včelaře kritické období zakrmení na zimu. Včelstvo musí mít dostatek zásob, aby dokázalo vyživit larvy dlouhověkých včel a zároveň uložit zásoby na zimní měsíce. Zásadní je načasování krmení – zkušenost ukazuje, že odklad krmení či jeho pomalé provedení patří k častým příčinám zimních ztrát včelstev, ač jsou tyto ztráty mnohdy mylně přisuzovány jiným vlivům (počasí, nemocem apod.). Ideální praxí je ukončit včelařský rok brzy: jakmile skončí hlavní snůška a včelař vytočí med, měl by ihned (ještě týž den) začít s doplňováním cukerných zásob (Včelařský obzor, 2020vcelarobecny.czvcelarobecny.cz). Včelstvo nesmí zůstat po odebrání medu ani krátkodobě o hladu, jinak matka rychle omezí nebo zastaví kladení vajíček. Takový výpadek by vedl k menšímu počtu zimních včel, případně by zimní generace mohla chybět úplně.
Obecně se doporučuje doplnit většinu zimních zásob do konce srpna. Zimní dlouhověké včely by totiž v podletí a na podzim již neměly být zatěžovány náročnou prací při zpracovávání cukerných zásob nebo krmením plodu – tyto úkoly mají obstarat ještě krátkověké letní včely (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). V praxi to znamená, že potřebné množství cukru (typicky 15–20 kg na včelstvo, podle síly a velikosti úlu) se včelám dodá v několika dávkách od července do konce srpna. Často se osvědčuje rozdělit krmení na menší porce a podávat je pravidelně (např. týdně několik litrů cukerného roztoku) – tím se včely podněcují k pokračování v plodování, aniž by se zásobami zaneslo plodiště (Deutsches Bienen-Journal, 2019bienenjournal.de). Naopak pozdní jednorázové nalití velké dávky hustého krmiva může plásty zaplnit a omezit matku v kladení. Včely také potřebují prostor pro uložení pylu, jenž je nezbytný pro výživu plodu – i v srpnu a září nosí pyl, který ukládají blízko plodového hnízda. Je proto vhodné zajistit v úlu dostatek prázdných buněk pro pylové rousky, případně ponechat otevřená očka na nástavcích, aby si včely pyl ukládaly na vhodná místa (Kamler, 2022vcelarstvi.cz).
Správně provedené a včasné krmení má přímý vliv na kvalitu zimní generace. Dostatek zásob znamená, že včely neomezí plodování a larvy zimních včel dostanou potřebnou výživu. Pokud by včelstvo po skončení snůšky strádalo nedostatkem potravy, rychle zredukuje plod a zimní včely se nevychovají v dostatečném počtu (Holejšovský, 2024chovzvirat.cz). Včelař by se proto neměl obávat „příliš brzkého“ krmení – cukr, který včely do zimy nespotřebují na plod, jednoduše zůstane uložen v plástech jako zásoba. Mnozí zkušení včelaři dokonce uvádějí, že správné načasování zakrmení tvoří většinu úspěchu zimování. Stručně řečeno, čím dříve a šetrněji včelstva zakrmíme (aniž bychom je přitom utlumili přemírou zásob v plodišti), tím kvalitnější zimní včely získáme a tím vyšší jsou šance, že včelstvo bez úhony přečká zimu.
Ošetření proti varroáze v období tvorby zimní generace
Neméně důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu zimní generace je varroáza, tedy napadení včelstva roztočem Varroa destructor. Roztoči se masivně množí právě v letních měsících a ke konci léta, když dochováván trubčí plod, začínají intenzivně napadat plod dělničí – tedy budoucí zimní včely (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Varroáza poškozuje včely hned několika způsoby: dospělí roztoči i jejich potomstvo se živí hemolymfou a především tukovým tělískem včelích larev a kukel, čímž oslabují vyvíjející se jedince (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Už mírné poškození larvy vede k tomu, že se nevylíhne dlouhověká včela s dostatečnými zásobami, ale krátkověká včela bez vyvinutého tukově-bílkovinného tělíska (Kamler, 2022vcelarstvi.cz; Holejšovský, 2024chovzvirat.cz). Taková včela na pohled vypadá normálně, ale dožívá se jen asi 6–8 týdnů – tedy podobně krátce jako letní včela v sezóně snůšky, místo aby přežila až do jara (Holejšovský, 2024chovzvirat.cz). Při silnějším napadení roztoči se navíc líhnou včely deformované (například s poškozenými křídly vinou viru deformovaných křídel), které brzy hynou nebo jsou odstraněny z úlu. Pokud včely zimní generace vyrůstaly v prostředí s vysokým počtem roztočů, mohou začít hromadně hynout již v průběhu podzimu a včelstvo pak v září či říjnu výrazně zeslábne (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). V krajním případě je na začátku zimy v úlu už jen hrstka včel s matkou, která takové slabé společenství nemá šanci udržet při životě (Kamler, 2022vcelarstvi.cz).
An Apis mellifera worker bee with deformed wings caused by Tropilaelaps mercedesae (arrow)
Z uvedeného vyplývá, že ochrana zimní generace před varroázou je naprosto zásadní. Preventivní i léčebné zásahy proti kleštíkovi včelímu je nutné cílit do doby před a v průběhu líhnutí zimních včel, tedy především do letních měsíců. Podzimní léčení včelstev (říjnové či prosincové) už nemá na úspěšnost přezimování zásadní vliv – pokud byly zimní včely vychovány oslabené, zimy se nedožijí bez ohledu na pozdní zásah. Správně a pečlivě provedený podzimní nebo zimní zákrok (např. aerosol či pokapání kyselinou šťavelovou) má však význam pro zdraví včelstva v příští sezóně, protože zlikviduje roztoče zbývající po létě (Danihlík, 2020modernivcelar.eumodernivcelar.eu). Hlavní a rozhodující opatření proti varroóze, klíčová pro přežití včelstva přes zimu, se totiž provádějí již v létě – od července do září (Danihlík, 2020modernivcelar.eu). Cílem letního ošetření je udržet populaci roztočů na tak nízké úrovni, aby včely zimní generace mohly vyrůstat zdravé, neparazitované a dožily se jara (Charrière, 2023bienenzentrum.atbienenzentrum.at).
Včelař má dnes k dispozici mnoho metod boje s varroázou. V praxi se uplatňuje kombinace biotechnických a chemických metod: například odstranění zavíčkovaného plodu či přerušení plodování v létě (tzv. biotechnická opatření) v kombinaci s aplikací vhodných léčiv. Ke slovu přicházejí organické kyseliny (kyselina mravenčí v odpařovačích v podletí, kyselina šťavelová pokapem či aerosolem v zimě), éterické oleje (např. thymolové proužky) nebo syntetické akaricidy (amitraz, flumetrin a další účinné látky ve schválených přípravcích) – volba záleží na konkrétní situaci a preferencích včelaře (Danihlík, 2020modernivcelar.eu). Důležité je neotálet s letní léčbou, zejména pokud monitoring prokáže významnější napadení. Nejpozději na přelomu července a srpna by mělo být včelstvo ošetřeno vhodným způsobem. Například formidolové desky s kyselinou mravenčí se vkládají hned po posledním vytočení medu v červenci; alternativně lze nasadit dlouhodobě působící proužky (amitrazové či syntetické) na 4–6 týdnů během srpna. U nízkého napadení lze volit šetrnější postup (např. léčbu thymolem), zatímco při vysoké infestaci je nutná rychlá intenzivní léčba (např. jednorázová aplikace 85% kyseliny mravenčí na nosiči) – vždy však podle aktuálních podmínek a pokynů výrobce léčiva. Po letním zásahu je vhodné ověřit jeho účinnost (např. kontrolou přirozeného spadu roztočů po léčbě) a připravit se na možnost reinvaze roztočů ze sousedních kolabujících včelstev (Danihlík, 2020modernivcelar.eu). V podmínkách hustě zavčelené krajiny totiž hrozí, že do našeho včelstva na podzim zalétají včely z cizích rozpadlých včelstev a přinesou s sebou další roztoče – proto je nutné mít přehled o situaci v okolí a pokud možno sladit léčebné postupy s ostatními včelaři v oblasti (Kamler, 2022vcelarstvi.cz).
Shrnuto, zdravé a silné dlouhověké včely lze získat jen v případě, že včelař nepodcení letní monitoring a včasné ošetření proti varroáze. Jak uvádí rakouský odborník Charrière (2023), příliš vysoká populace roztočů v době vývoje zimních včel je nejčastější příčinou ztrát včelstev během zimy (Charrière, 2023bienenzentrum.at). Naopak včasným letním ošetřením a důkladným zakrmením v potřebné kvalitě můžeme zajistit, že včelstvo půjde do zimy silné a v dobrém zdravotním stavu (Charrière, 2023bienenzentrum.at).
Zimní generace a její role v úspěšném přezimování včelstva
Od početnosti a kondice zimní generace se odvíjí veškeré dění v úlu během dlouhých zimních měsíců. Silné včelstvo s hojným počtem dlouhověkých včel vytvoří velký zimní chomáč, který je schopný lépe udržet teplo a odolávat mrazům. Je známo, že silné včelstvo musí na udržení teploty svého chomáče vynaložit mnohem méně energie (na jednu včelu připadá menší zátěž) než včelstvo slabé – to se projeví menší spotřebou zásob a pomalejším opotřebením včel během zimy. Včely v zimním chomáči se střídají ve vytápění – vnější vrstvy hřejí svalovou prací a pak se jdou ohřát dovnitř klubka, zatímco je zastoupí jiné. Takto zimní generace společně zajišťuje, že teplota uvnitř chomáče neklesne pod kritickou mez, typicky ji udržují okolo 20–25 °C, a chrání tím matku i případný první plod (Charrière, 2023bienenzentrum.atbienenzentrum.at).
Silná a zdravá zimní generace také lépe čelí dalším rizikům. Zdravé dlouhověké včely mají plné zásoby bílkovin a mohou dlouhodobě vydržet bez očisty, aniž by trpěly nosematózou či úplavicí – přečkají mrazy i týdny, kdy nemohou vyletět, protože jejich výkalový váček neplní tak rychle jako u krátkověkých včel. Mají rovněž kapacitu vychovat první jarní plod ještě dříve, než začne venku nová snůška pylu (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Jakmile koncem zimy (často už v únoru) matka začne klást, zimní včely zahřívají plod na potřebných ~34 °C a krmí larvy výživným krmným kašičkou díky zásobám ze svého tukového tělíska. Tím zajistí rozvoj nové jarní generace dělnic, které postupně převezmou úkoly v úlu. Pokud je zimní generace početná a vitální, včelstvo zpravidla dobře nastartuje jarní rozvoj a včelař z něj může mít v nové sezóně silné produkční včelstvo (Kamler, 2022vcelarstvi.cz).
Naopak, nedostatečná zimní generace mívá pro včelstvo fatální následky. Jestliže včely zimní generace nebyly kvalitně vyživeny nebo byly během vývoje poškozeny varroázou, jejich život se zkrátí a nemusí vydržet do jara. Kolonie, která vstupuje do zimy oslabená (s malým chomáčem), může v průběhu zimy prochladnout nebo vyhladovět – malé množství včel nedokáže pokrýt plásty se zásobami a udržet teplo, zejména pokud se silně ochladí. Často se také stává, že včelstvo, jež na podzim vypadalo početně, v průběhu zimy „záhadně” zmizí – včely postupně vymírají a na jaře zůstane v úlu jen hrst včel s matkou, případně je úl zcela prázdný. Příčinou takových úhynů nebývá hlad ani zima samotná, ale právě nedostatek zdravých zimních včel, které by udržely chod společenství. Pokud zimní generace odumře dříve (například vlivem viróz spojených s varroázou), včelstvo se konce zimy nedožije (Charrière, 2023bienenzentrum.at). Zkušenosti z terénu i výzkumu shodně ukazují, že kolaps včelstev v pozdní zimě či časném jaru velmi často souvisí s tím, jak kvalitní zimní včely včelař vychoval předchozí léto (Charrière, 2023bienenzentrum.at). Jinými slovy – silná zimní generace = vyšší šance na přežití.
Do zimy se zdravým včelstvem
Důležitost zimní generace včel pro přezimování včelstva nelze podceňovat. Zdravé, dobře vyživené a početné dlouhověké včely jsou základem, na kterém včelstvo staví svou existenci během zimního období. Včelař ovlivňuje osud svého včelstva dlouho před nástupem zimy – zejména péčí v létě a na podzim, kdy se zimní generace tvoří. Kvalitní zimní včely získáme jen tehdy, pokud včas doplníme zásoby a umožníme včelám vychovat dostatek plodu na konci sezóny, a zároveň pokud účinně zasáhneme proti roztoči Varroa dříve, než stačí poškodit budoucí zimní včely. Platí osvědčené pravidlo, že silná a zdravá včelstva na jaře si připravujeme už v podletí předešlého roku (Kamler, 2022vcelarstvi.cz). Každý krok učiněný v létě na podporu zimní generace – ať jde o poctivé zakrmení, šetrné podněcování, včasné léčení či třeba výměnu staré matky za mladou – se v zimě mnohonásobně vrátí. Pokud včelám vytvoříme podmínky pro to, aby do zimy vstupovaly silné a zdravé, odmění se nám tím nejlepším možným výsledkem: úspěšným přezimováním a jarním rozvojem bez ztrát.
Použitá literatura:
-
Charrière, J.-D. (2023). Wie überstehen Honigbienen den Winter? Oberösterreichisches Bienenzentrum, 14. 12. 2023bienenzentrum.atbienenzentrum.at.
-
Danihlík, J. (2020). COLOSS: Ne každé včelstvo je zdravé a silné natolik, aby přečkalo zimu. Moderní včelař 12/2020, s. 24–26modernivcelar.eumodernivcelar.eu.
-
Holejšovský, J. (2024). Letní ošetření včelstev proti varroáze a zimní generace včel. ChovZvířat.cz, 23. 5. 2024chovzvirat.cz.
-
Kamler, F. (2022). Dlouhověké včely – silné letní včelstvo je zárukou dobrého zazimování. Včelařství (Český svaz včelařů), 6. 7. 2022vcelarstvi.czvcelarstvi.cz.
- Foto: N. Soakaew, Public domain, via Wikimedia Commons
Díky za připomenutí. Právě krmím a nějak jsem opomněl, že to tam nesmím narvat najednou. Kvůli omezení matky v kladení vývoje zimních včelek. Palec nahoru!
Já mám občas zkušenost, že vše dodržím, ale někteří krkouni po vytočení medu čekají na slevu cukru v Peny a pak mi kleštíka zanesou loupežníci z jejich úlů!:) Ale zase na druhou stranu dává smysl, neustále starat o silné včelstvo, které by si teoreticky úl mělo ubránit. No uvidím letos.