Hromadné úhyny včelstev! Může za vše jen Varroáza?

Konečně se začíná mluvit o tom, že úhyny včelstev nejsou vinou jen kleštíka, ale je to souhrn vícero faktorů, které rok od roku začínají podstatně ovlivňovat kondici včelstev.

Včelstva jsou oslabována ze všech stran: kleštík, postřiky otrávená včelí pastva.
Imunita včelstev je silně narušená a včelstva daleko snadněji podléhají virovým onemocněním, které vedou k jejich kolapsu.

Virová onemocnění včel

Vždyť virová onemocnění dokážou změnit i chování u nakažených jedinců, dochází k poruchám orientace, dokonce i ke ztrátě adaptace na nízké teploty, což může ovlivnit přezimování včelstva. (Aubert,2008)

Úhyny včel na Slovensku a v Maďarsku

V rolnických novinách (SK) vyšel zajímavý rozhovor s Ing. Tiborem Jókayem, profesionálním včelařem z Výrobno-odbytového družstva slovenských včelárov, S. AMBROSIUS s. r. o., Želiezovce.

Uvádí, že ztráty na Slovensku jsou o 20-30% vyšší než v předešlých letech.
Do pozornosti dává i situaci v Maďarsku, kde v létě 2018 zkolabovalo 500 000 včelstev z celkového počtu 1 200 000 jak uvádí maďarský svaz včelařů!
Situace je taková, že koncem července a začátkem srpna nacházíme prázdné úly se zásobami.
Nalezeny byly i plástve s otevřeným plodem.
Tady je potřeba poznamenat, že včely otevřený plod jako garanci jejich přežití, vlastně instinktivně za přirozených podmínek neopouštějí.
Raději při plodu zemřou třeba hladem ale zůstanou. Situace se však vyhrotila tak, že se začíná měnit i toto přirozené chování včel.

V zapomenutých koutech Slovenska včelstva hynou podstatně méně 

Kumulované negativní vlivy Jókay pozoruje 5 let a tyto narůstají na intenzitě.
Ještě nezaznamenal situaci, že se uprostřed léta vyprázdní úl s kmenovým včelstvem, které zjara produkovalo kolem 20-30 kg medu!

Jednoznačná příčina nelze přesně určit, ale pokud se porovnají oblasti, kde k těmto kolapsům dochází, tak jsou to ty s velkými lány intenzivně zemědělsky obhospodařované půdy.
Zejména na jihu Slovenska.
Naopak na severu Slovenska, kde včelaři včelaří v tzv. zapomenutých koutech, kde jsou jen pastviny, lesíky, remízky jsou úhyny včelstev podstatně nižší.

Úbytek kvalitní včelí pastvy

Dalším z faktorů je i úbytek kvalitní včelí pastvy.
Jako nejkvalitnější včelí pastvu označil Jókay tu zjara. Kvetou vrby, javory. To je tedy téměř jediná neotrávená pastva pro naše včely po dobu celé včelařské sezóny!

Situaci nevidí dobře. Zemědělci nebudou v zájmu zachování konkurenceschopnosti, a rentability měnit technologie.
Domnívá se, že časem dojde k vysokému ohrožení biodiverzity, která bude mít za následek i přímé ohrožení lidské existence a tehdy se tím snad začnou zabývat i politici, kteří v současné době spíše slyší na intervence velkých zemědělských společností.

Fipronil – pesticid hmyzu nepřátelský

Jak uvedl Jókay, informoval se u zemědělců jaké postřiky budou používat, když nemořili řepku neonikotinoidy . Nasazen má být fipronil-systémový pesticid.
Tento pesticid se vsákne do těla rostliny.
Tedy ne cestou kořenového systému, ale dostává se cestou vyšších částí rostliny  i když v minimálním množství do nektaru a do pylu.
Takto může docházet k chronickým otravám včel. Zkrátí se tak věk některých generací včel a bude docházet k poškození plodu.
Wikipedia o zmíněném fipronilu uvádí následující:

Fipronil vysoce toxický pro včely (LD50 5,9 ng/včelu) a podle českých výzkumů byl v roce 2002 hlavní příčinou toxikóz.
Narušuje centrální nervový systém (CNS) hmyzu tím, že blokuje průchod chloridových iontů specifickými receptory kyseliny gama-aminomáselné v nervovém systému hmyzu.

Přenos pesticidů do úlu v gutační vodě.

Včela při sběru vody nedokáže rozpoznat gutační vodu od rosy, tedy páry ze vzduchu kondenzující do kapiček na povrchu s nižší teplotou.
Gutační voda je voda, kterou rostliny vylučují aby upravily své osmotické napětí v pletivech. (Titěra,2017)
Pokud snad zemědělci dodrží povinnost aplikace přípravku, který je označen jako nebezpečný pro včely až po ukončení denního letu včel, tedy po 23:00 hod, stejně tu pořád zůstává riziko, že si včely tuto nebezpečnou látku ve velkém množství do včelstva přinesou.

Ohrožena není jen včela!

Vymírají dokonce i chráněné druhy sov, protože nemají potravu – díky systémovým pesticidům hynou noční motýli a další hmyz.

I kdyby se teď  vysadily systémové pesticidy, následky budeme pociťovat ještě několik desítek let, tvrdí Jókay.
Celou kritickou situaci shrnul ve dvou větách:

Včela přišla z lesa zhruba před sto lety, spíš ji člověk z lesa ukradl.
A únikem zpět do lesa se bude včela i zachraňovat.

Celý rozhovor najdete na youtube.com:

Pokud se vám článek líbí a chcete podpořit naši publikační činnost,
sdílejte příspěvek mezi přáteli,  dejte nám Like nebo Tweet popř. sdílejte na Facebooku. 

Děkujeme. 
redakce BeeInfo.cz

Zdroje:
Fipronil. Wikipedia.org [online]. [cit. 2019-12-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fipronil

TITĚRA, Dalibor. Včely zdravé a nemocné. ISBN 978-80-209-0420-1.
youtube.com
Včelári avizujú väčšie výpadky včelstiev – aké sú hlavné príčiny? [online]. In: . [cit. 2019-12-15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=ziw2gqsb7VY
Foto: pixabay.com

 

[Celkem: 47    Průměr: 4.1/5]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *