Příběh Franty
Terno udělal jeden včelař z Valašska, který si nepřeje být jmenován.
Jednoho sobotního večera v hospůdce u piva povyprávěl chatařům co za chemii je český včelař schopen narvat do úlu, když je to „zadarmo a dotované“.
Nepomlouval, jen reagoval na dotazy laiků, protože v televizi právě běžel dokument České včelařství chemické.
„No a co do včel liješ Ty Franto?“ zněla otázka (jméno je upraveno) 🙂
Tu se Franta zadurdil a začal přednášku o medné komoře, léčení bez Varidolu za použití zootechnických zásahů jako je vyřezávání trubčího plodu nebo použití kyseliny mravenčí a kyseliny šťavelové, poctivého sledování výskytu spadu. I poradil mu spolustolovník, ať zkusí prodat med s touto informací, že má med bez použití tvrdé chemie. Franta si dal cedulku na vrata, že nepoužívá při léčení Varidol ani jinou tvrdou chemii a skutečně MED šel za 250 CZK/950g. Do týdne na vratech s cedulkou zvonila komise ZO ČSV a sdělovala, že věc bude oznámena na KVS pro porušení nařízeného povinného léčení. Franta cedulku sundal, ale MED v tichosti prodává dál již stálým odběratelům.
Co praví zákon
Nedalo mi to, a po rozhovoru se zmíněný včelařem, jsem nahlédl do Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2017.
Zároveň jsem kontaktoval Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Tato instituce totiž zveřejnila seznam veterinárních léčivých přípravků (dále jen VLP) určených pro ošetřování včelstev viz tabulka číslo 1.
Tabulka číslo 1 Zdroj: http://uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/vyhledane-pipravky-vlp?nazev=&latka=&ciloveZvire=21&lekovaForma=0&datumOd=&datumDo=®cislo=&drzitel=&baleni=&vydej=0&atcKod=&farmSkupina=0&vyhledat=
| Název | Síla | Jednotky | Léková forma | Registrační číslo |
| Apiguard | 25 | % | Gel | 99/033/10-C |
| Apitraz | 500 | mg | Proužek do úlu | 96/034/16-C |
| Formidol | 41 | g | Proužek do úlu | 99/051/09-C |
| Formidol 81 g proužky do úlu | 81 | g | Proužek do úlu | 96/044/14-C |
| Gabon PF | 90 | mg | Proužek do úlu | 96/088/09-C |
| M-1 AER | 240 | mg/ml | koncentrát pro roztok k léčebnému ošetření včel | 96/089/09-C |
| MP 10 FUM | 24 | mg/ml | fumigantní roztok do úlu | 96/090/09-C |
| Oxuvar | 41 | mg/ml | Koncentrát pro přípravu kožního roztoku | 96/014/17/C |
| Thymovar, 15 g proužky do úlu pro včely | 15.0 | g | Proužek do úlu | 96/060/10-C |
| Varidol | Roztok k léčebnému ošetření včel | 96/238/94-C | ||
| VarroMed | 75 mg/ml + 660 | mg/ml | Disperze do úlu | EU/2/16/203 |
Na stránkách ÚSKVBL jsou k dispozici i příbalové informace. Upozorňuji zejména nové přírůstky jako je VarroMed a Oxuvar. Konkrétně Oxuvar je léčivo na bázi organické kyseliny šťavelové.
A teď se podívejme, co nám říká metodika pro rok 2017.
ExM340 VARROÁZA – O (podzimní preventivní ošetření)
Preventivní ošetření všech včelstev na všech stanovištích
a) přípravkem Varidol 125 mg/ml – roztok k léčebnému ošetření včel 3x v období
od 10. – 31.12. 2017 v intervalu 14 – 21 dnů a z hlediska aplikace v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
b) jiným veterinárním léčivým přípravkem pro ošetření včel opakovaně v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
c) jiným přípravkem, určeným pro ošetření včel, v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování
Z uvedené metodiky, která je závazná pro všechny včelaře, je zřejmé, že pokud včelař Franta bude používat třeba jen Oxuvar (kyselina štavelová) a nepoužije Varidol, nedopouští se porušení metodiky tedy jeho chování není v rozporu se žádnou platnou zákonnou normou.
Tady je potřeba upozornit, že je nutné brát ohled na infekční tlak v té či oné lokalitě. Berme v úvahu včelstva bez spadu.
Cílem tohoto článku je upozornit včelaře na to, že není potřeba do úlů „lít tvrdou chemii“ za každou cenu.
Osobně tedy nevidím nic špatného na tom, když včelař upozorní zákazníka, že jeho med je z úlu, kde nebyla použita tvrdá chemie.
Je jasné, že někdo bude považovat za tvrdou chemii i kyselinu mravenčí nebo kyselinu šťavelovou, ale byl bych skutečně rád, kdyby se odborná veřejnost vyjádřila spíše k právní stránce laického výkladu zákona, který je zde přednášen.
Tedy zda vynechání akaricidů při povinném léčení včelstev, v tomto případě Varidolu (amitraz), je v souladu se zákonem.
Chybí ochota k oficiálnímu vyjádření
Je až s podivem, kolik odborníků váhá se k tomuto tématu oficiálně vyjádřit. Po telefonu mi bylo sděleno (veterinář působící v instituci schvalující léčiva), že osobně odmítá plošné nařízení léčení Varroázy určitým léčivem.
Zejména z toho důvodu, že nákazová situace se stanoviště od stanoviště různí a je tedy zbytečné včely decimovat amitrazem rok co rok bez ohledu na napadení roztočem.
Včelař prostě musí znát zdravotní stav svých včelstev a je za něj sám zodpovědný!
Ale představa, někdy až fanatické reakce některých funkcionářů, dosud stále největšího včelařské organizace, mu brání publikovat tento názor oficiální cestou a odkazuje právě na výše zmíněnou Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2017.
Tak co vy na to?
DOPLNĚNÍ AUTORA ČLÁNKU:
Kontrola KVS 2 x jinak
Velice zajímavé a přehledné srovnání dvou uskutečněných kontrol KVS na vcelky.cz ČTĚTE!!!!
Foto zdroj:
pixabay.com
Pingback: Komunikujeme s Ústavem státní kontroly veterinárních biopreparátů a léčivých přípravků – vsfdo.cz
Z hlediska marketingu medu trochu nešťastná věta, kterou řada lidí ráda napadne. Sám říkávám, že nabízím med od včel neošetřovaných syntetickými akaricidy. Což je pravda, i když i to je samozřejmě jako marketingový tah k debatě, ale obhájím si to, ta debata ale bude zasahovat i do oblasti zdraví včel, jejich imunity, wellnessu a pod. Protože vše to spolu souvisí.
Nyní už máme díky registraci Oxuvaru a VarroMedu vcelku možnost si vybrat. Dříve tomu tak nebylo a je řada lidí, kterým ty nové možnosti nějak vadí nebo aspoň nedají spát, tak nadávají jiným do „alternativců“.
Přidám odkaz na článek, který vznikal v době, kdy ta možnost ještě nebyla, ale ona myšlenka už žila. Dr. Semerád tehdy ještě nebyl ředitelem SVS, vedl oddělení, které se zabývalo také včelami.
http://naschov.cz/osetrovani-vcelstev-ekologicky-i-pro-konvencni-vcelare/
Jiří
Nechápu tu větu „Chybí ochota k oficiálnímu vyjádření“. Přeci ta Metodika je oficiálním vyjádřením. Stále v Metodice nicméně chybí možnost neléčit, když to není potřeba, a možnost použití biotechnologických opatření.
Chybí ochota – Pokud mi pracovník výzkumného ústavu, dále pak profi včelař řekne, že nechce zveřejnit svůj názor z obavy před lavinou slovních a písemných útoků, tak se domnívám, že jsem to mohl nazvat ještě krapet peprněji.
Ten názor v obou výše uvedených případech byl, že pokud není výrazný infekční tlak varroázy, tak netřeba léčit amitrazem (Varidol) a postačí kyselina šťavelová nebo mravenčí (za využítí VLP)
O nedobré situaci v informovanosti včelařů i odborné veřejnosti svědčí i odkaz na konci článku, kde je na webu vcelky.cz popisován dvojí způsob kontroly KVS.
To je klasická situace. Všechno to souvisí s tím že MKZ se kopírují rok od roku dál (dokonce tak, že občas zapomenou změnit i to, co se změnit musí, a pak se vydávají opravy). Problém je v legislativě. Zúčastnil jsem se několika jednání na SVS či MZe, kde se tyhle věci probíraly, a bylo to, jako když se pinká proti zdi …
Problém je v tom, že vet. zákon, jehož novela nyní leží v parlamentu (a nikdo neví, v jakém je momentálně stavu), obsahuje přílohu o nebezpečných nákazách přenosných na člověka, mezi nimiž je pořád varroóza /řada evr. zemí ji tam už nemá, např. SRN od r. 1998). Pokud tam je, musí se k tomu psát MKZ a MVO. Zajímavé je, že v SR ji tam mají také, a přitom mají mnohem širší spektrum VLP.
Novela vyhlášky 299 o nemocech včel pak z toho vychází. Skoro před rokem se o ní jednalo na SVS a vznikl návrh na přílohu sumarizující různé možnosti, jak zasahovat (ŠPV, PSNV, MSVV, Dubická včela, docela jsme si na tom o Vánocích mákli). Ta příloha obsahovala i biotechnická opatření, širší kriteria pro selekci a šlechtění, zejména zaměření na čistící instinkt, a také soupis VLP či účinných látek, v němž ale byly i návrhy na to, co doposud nebylo u nás registrováno. Bylo složité se na tom dohodnout, ale podařilo se. No a pak v tom návrhu z toho zůstala tak třetina … Dol a ČSV prostě nepustí nic, co by vedlo k individuální odpovědnosti a k pluralitě VLP, což by znamenalo pokles zisku monopolu Dolu.
No a najednou je tu celounijní registrace VarroMedu a Oxuvaru … Čekal bych, že o tom vyjde nějaký informační materiál i s tím, jak to ovlivní další vyhlašovaná pravidla (např. onu nesmyslnou zimní měl). Nic se nestalo. MKZ nic ani nenaznačuje a MVO to jenom dotáhlo do konce. Ještě to bude hodně zajímavé …
Jiří
Já odpovědným osobám, které chtějí „něco vědět o mém léčení“ žádné informace nepodávám a odkazuji je právě na SVS. Kolik jich tam došlo, nevím. SVS se většinou chová korektněji, než se o ní píše.
Člověk musí být též trochu Nebojsa (a né enem ubékávat a nechat dá strašit). A že „ostatní“ běhají počátkem října po krajině s vyvíječem, je jejich věc. Ani se tomu nedivím. Ono to jejich „léčivo“ vyjde nejlevněji.
V č. 4 Moderního včelaře (http://www.modernivcelar.eu/)je záznam z povídání redaktorů s ministrem zemědělství a právě tohle se tam řeší.
Bohužel s tím, že oficiální místa mají strach, že když budou VLP bez dotací, nebudou je včelaři používat (jasně, to pak bude ztráta pro MorDol …).
A dotace na ně jsou jen tehdy, pokud je varroóza v seznamu nebezpečných nákaz. Bludný kruh … Ta hlava, hrome, jaký vona má číslo … 😀
Jiří
registraci Oxuvaru považuji za průlom pro oficiální „léčení“ – kys. šťavelová konečně dorazila do Čech …
No právě … 😀
Jiří