Anotace: Nový recept na domácí výrobu pásků s kyselinou šťavelovou, popis aplikace nosičů kyseliny šťavelové při potírání a prevenci Varroázy, kyselina šťavelová a rezidua v medu.
Na úvodu článku opět upozorňujeme začínající včelaře, že se jedná pouze o zveřejnění výzkumného projektu ze zahraničí. V současné době (publikováno 28.2.2017) je každý včelař působící na území České republiky povinen dodržovat nařízení SVS ohledně léčby včelstev. Dlouhodobé nosiče kyseliny šťavelové nejsou rovněž odzkoušeny v klimatických podmínkách České republiky. Je to ovšem velká výzva pro zkušenější včelaře k testování této metody.
Studie o použití dlouhodobého nosiče kyseliny šťavelové z Jižní Ameriky
Na vědeckém rešeršním portálu RESEARCHGATE.NET je k dispozici zajímavá studie o použití dlouhodobého nosiče kyseliny šťavelové do včelstva, jako účinného prostředku proti Varroáze. Tuto metodu aplikace kyseliny šťavelové začali z finanční nouze používat včelaři v okolí Buenos Aires. Kyselina šťavelová je fixována na 2 mm tlusté pásky lepenky za pomoci fixátoru – monoxalátu glycerinu. Pokud Vám to zní poněkud složitě, nemějte obavy. Jde v podstatě o to, že zahřejete 80% roztok potravinářského glycerinu, přidáte kyselinu šťavelovou a do této směsi namočíte pásky nastříhané z lepenky viz návod dále.
Výroba dlouhodobého nosiče kyseliny šťavelové
Nařežeme pásky z lepenky o rozměru 3×35 cm
Zahřejeme v nádobě 1kg glycerinu na 65°C
Jakmile glycerin zprůhlední odstavíme ze zdroje tepla.
Přidáme 600g kyseliny šťavelové. Nyní teplota klesá na 30-40 °C
Roztok se zakaluje
Opět zahříváme na 65°C
Roztok znovu zprůhlední. Pozor na překročení teploty. Pokud se teplota dostane nad 110°C, začne se odpařovat kyselina mravenčí!
Nyní opět odstavíme ze zdroje tepla a vkládáme nastříhané lepenkové pásky.
Dobu máčení je třeba odhadnout tak, aby pásky nasákly roztok, ale aby se nerozmočily.
Cedníkem vyjmeme pásky z roztoku a necháme okapat.
Ukládáme do igelitových sáčků a následně aplikujeme do úlů.
Tímto způsobem lze připravit 80 pásků k použití pro 20 včelstev.
!POZOR PRACUJETE S KYSELINOU, DODRŽUJTE ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRÁCE PŘI NAKLÁDÁNÍ S KYSELINAMI!
Postup při aplikaci dlouhodobého nosiče kyseliny šťavelové
Popis metody vyšel i v tuzemském odborném časopise Moderní včelař, kde je popsaný postup aplikace těchto pásků. Vzhledem k tomu, že kyselina šťavelová v tomto podání likviduje pouze foretické roztoče (tedy pouze roztoče na těle včel) je potřeba metodu aplikovat takto:
Plodiště s deseti plásty
Umístíme 4 napuštěné pásky
Pásek se uprostřed přehne a zavěsí přes rámek. (tak aby pásek byl z každé strany rámku)
Ošetření se opakuje po 15 dnech
Tato aplikace byla provedena 4 x do roka
(každé 3 měsíce dvě aplikace po 15 dnech)
Vedlejší účinky a rezidua při použití kyseliny šťavelové během léčby
Studie prokázaly, že oproti syntetickým akaricidům nezanechává kyselina šťavelová dlouhodobá rezidua ve včelích produktech, což by bylo stěžejní zejména pro běžného spotřebitele medu. (Johnson et al., 2010)
Navíc je třeba poznamenat, že kyselina šťavelová je přirozenou součástí medu (Piškulová 2003)
Při použití kyseliny šťavelové jednorázovým pokapem došlo k navýšení kyseliny šťavelové v medu, ale s přihlédnutím k rozptylu hodnot v běžných medech 13,4 mg/kg – 239,79 mg/kg (Rademacher and Harz, 2006) je toto množství zanedbatelné.
Jako negativum použití kyseliny šťavelové další studie uvádí, že kyselina šťavelová prochází kutikulou do těla včely (Nozal et al. 2003)
Dale byla kyselina šťavelová pokusně podána tří až pětidenním larvám, kdy bylo pozorováno poškození buněk žaludku, kdy toto poškození ale nebylo smrtelné. Poškozené buňky žaludku byly rychle nahrazeny buňkami novými (Gregorc et al., 2004)
Vzhledem k tomu, že zde rozebíráme metodu dlouhodobého použití kyseliny šťavelové pomocí nosičů, je třeba brát v úvahu i studii Hatjina a Haristose 2005, která uvádí, že kyselina šťavelová může poškodit plod.
S možným poškozením plodu nebo matky, se ovšem setkáváme při použití i jiných oficiálních metod léčby a prevence Varroázy.
Zdroje:
A new formulation of oxalic acid for Varroa destructor control applied in Apis mellifera colonies in the presence of brood [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s13592-015-0405-7
ČERNÝ, Ivan a Hana BERANOVÁ. Těžký život včelařů v Latinské Americe – léčiva si vyrábějí sami. Moderní včelař. 2017, XIV(1).
Foto: Od Gilles San Martin from Namur, Belgium [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
A new formulation of oxalic acid for Varroa destructor control applied in Apis mellifera colonies in the presence of brood [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s13592-015-0405-7
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3d/Varroa_destructor_female_%285048059055%29.jpg
